Houby jsou vývojově bližší živočichům než rostlinám.

Tělo houby se nachází pod zemí, plodnice, které sbíráme, jsou jen její rozmnožovací orgán.

Jen v ČR je popsáno 30 000 druhů hub.

Celý les je protkán sítí podhoubí různých druhů, které tvoří spolu s kořenovými systémy stromů a keřů obrovský propojený ekosystém.

Přínos hub je nenahraditelný - rozkládají mrtvou organickou hmotu v humus. Říká se jim destruenti.

Lišejníky se dožívají velmi vysokého věku, některé druhy i stovky let.

Houby se zřejmě vyvinuly z jednoduchých vodních organismů.

Čím pestřejší výskyt dřevin v lese, tím rozmanitější houby v něm naleznete.

Houby mají velice nízkou kalorickou hodnotu, ale obsahují množství minerálů a vitamínů.

Na růst hub v lese nemá vliv hojnost sbírání plodnic, ale sešlapávání půdy houbaři ano.

Jednotlivá vlákna podhoubí jsou pouhým okem neviditelná, tvoří ale rozsáhlá území.

Stélky mapovníku (druh lišejníku) byly vypuštěny do vesmíru na oběžnou dráhu a po patnácti dnech transportovány zpět na Zem. Nejevily žádné známky poškození.

Kuřátka sličná, nejčastěji se vyskytující evropské a severoamerické houby.

Autor fotografií Stephen Axford.

Foto: Profimedia

A chcete vědět, co majitele zrcadlovek vytáčí k nepříčetnosti? Čtěte ZDE.