Strejda intelektuál vs. Železná lady

Britské parlamentní volby v roce 2019 znamenaly jednu z největších porážek Labouristické strany v moderní britské historii – ze 650 křesel se totiž straně podařilo získat pouhých 202 křesel. Důvodů pro tuto porážku je několik. Kromě toho, že konzervativci šli do voleb se silným vůdcem v čele, má svůj velký podíl viny na katastrofálním výsledku strany i její poměrně silně levicový program, na který Britové zřejmě nebyli připravení. Ostatně podobně radikálního či spíše idealistického předsedu, jako je Jeremy Corbyn, již jednou měli – psal se rok 1983 a jméno předsedy znělo Michael Foot.

Když britští labouristé v roce 1979 prohráli s Konzervativní stranou vedenou Margaret Thatcher volby, nikdo nečekal, že se tato dříve dominující strana dostane k moci opět až po dlouhých 18 letech. Po volební porážce se labouristé rozhodli vybrat si nového předsedu, kterým se stal dlouhodobý poslanec Michael Foot. Jeho jméno nebylo rozhodně neznámé – popularitu si vydobyl ve 40. letech, když ještě jako novinář napsal anonymní pamflet s názvem Vinní muži (Guilty Men), ve kterém ostře kritizoval Mnichovskou dohodu. Zvolení Foota, který patřil k levicovějším politikům strany, bylo pro některé překvapením, jelikož byl tento politik znám svými značně idealistickými názory. Pod jeho vedením se strana posunula více doleva, s čímž se ale někteří její členové odmítli srovnat. Na začátku 80. let se tak britská levice rozpadla na dvě strany – labouristy a nově vzniklé sociální demokraty SDP. A problémy pokračovaly.

GALERIE Britské volby v roce 1983

+ DALŠÍ 3 FOTKY + DALŠÍ 4 FOTKY

Intelektuál Foot prostě nedokázal zaujmout voliče, a to ani svým vzhledem, kdy to vypadalo, že namísto tvrdého politika si labouristé zvolili podivínského stárnoucího profesora. A ani v televizních pořadech si Foot nedokázal získat srdce diváků. Do toho se strana rozhodla jít do voleb s tím nejradikálnějším programem od druhé světové války, ve kterém slibovala zrušení Sněmovny lordů, mohutné znárodňování, vystoupení z tehdy ještě oblíbeného Evropského hospodářského společenství, a především okamžité jaderné odzbrojení. Jakkoliv zní poslední myšlenka bohulibě, na počátku 80. let, když na Londýn mířily sovětské jaderné hlavice, Foota někteří označovali za naprostého šílence. Bývalý mluvčí labouristického premiéra Harolda Wilsona Gerald Kaufman program strany trefně označil za nejdelší dopis na rozloučenou v historii.

Levičáky střídá Blair, ty zas jeho

Když pak přišly volby v roce 1983, nebyli na tom labouristé zrovna nejlépe. Z nejprve nepopulární premiérky Thatcher se díky úspěšnému vedení falklandské války a ekonomickému zotavení stal jeden z nejpopulárnějších politiků v zemi. Proti Železné lady nemohl prostě intelektuál Foot se svým pacifistickým programem uspět. 9. června 1983 skončily volby jasným výsledkem. Konzervativci získali neuvěřitelných 397 křesel, což byl nejlepší výsledek jakékoliv strany od roku 1945. Labouristé pak pouhých 209 – i když byl tento výsledek dlouhou dobu považován za naprostou katastrofu, nebylo tomu tak.

mohlo by vás zajímat

"Po Československu určitě přijde na řadu Rumunsko a Jugoslávie": Britové měli v roce 1968 v plánu válku se Sovětským svazem

Foot byl nucen odstoupit, ale ani to stranu nezachránilo. Po nepřesvědčivých výsledcích v dalších dvou volbách se labouristé rozhodli pod vedením Tonyho Blaira posunout pod heslem „New Labour“ více do centra, za což je voliči odměnili fenomenálními výhrami. Ty skončily až v roce 2010, kdy se „blairovské vedení“ prostě vyčerpalo. To dokazuje i prohra strany v roce 2015. Centristy pak vystřídal levicový Jeremy Corbyn a zbytek příběhu již znáte. Tak uvidíme, kam se strana posune dál – zdá se, že dalšího Foota či Corbyna Britové již nechtějí.