Koronavirová krize jede dál. Je na čase smířit se s tím, že covid-19 lítá ve vzduchu a ještě nějakou chvilku tu s námi pobude. Posledních několik měsíců ale není zhola nic ve srovnání s pandemiemi, které už lidská společnost přežila. Pravda, desítky milionů lidí přitom zemřelo bolestivou smrtí, ale jako celek jsme to zvládli, i když to trvalo někdy třeba i stovky let...
Mor zničil Atény i Londýn
Roku 541 se v Etiopii rozhořela nákaza, která začala srážet lidi k zemi po desítkách. Odtud se rozšířila do Egypta, odkud se vinou byzantsko-perského konfliktu šířila po celém Středomoří a dál například do Mezopotámie, ale i do Galie a Irska. Roku 542 zasáhla pandemie Konstantinopol, kde zemřela vinou nákazy asi třetina obyvatelstva. Tím začalo něco, co dnes známe jako Justiniánský mor, a co dohromady trvalo dlouhých 226 let.
Pandemie, která vypukla za vlády východořímského císaře Justiniána I. Velkého, se skládala z mnoha a mnoha epidemií, které byly vždy nejsmrtonosnější první 3 až 6 měsíců. Pak to někdy i na pár let utichlo, aby se to posléze rozjelo nanovo. Dodnes se neví, co přesně Justiniánský mor způsobilo, ale byly to buď pravé neštovice, nebo spalničky. Ačkoliv se to těžko odhaduje, odborníci mluví o tom, že nejdelší zaznamenaná pandemie v naší historii si vyžádala přes 100 milionů životů.
Nákazy šířící se společností a zabíjející bez milosti muže, ženy i děti, jsou zkrátka neoddělitelnou součástí společnosti. Víte, lidé jsou... lidé. Bývají nemocní. A když se naučí shromažďovat se ve větších počtech, tak si ty nemoci předávají. Pak začnou cestovat a s nimi právě i ty jejich neduhy. Jednou za čas se zkrátka objeví něco, co to tady trochu pročistí. Rozdíl mezi současnou situací a třeba dobře známou Španělskou chřipkou je ale v tom, že lidstvo se stále posouvá i medicínsky, vědecky, hygienicky. Jasně, že během Velkého londýnského moru v polovině 17. století za pouhých 18 měsíců umřela skoro třetina obyvatel britské metropole, když ta třetina žila v podstatě ve stoce, ve špíně a bahně.
Dnes jsme připravenější i pohotovější. Sestavili jsme galerii nejdéle trvajících a zároveň nejsmrtonosnějších a tak nějak vůbec nejvýraznějších pandemií historie, abychom vás ne děsili, ale spíše uklidnili. Už bylo i hůř.
Samozřejmě tím neříkáme, že máte celou věc s koronavirem hodit za hlavu, to určitě ne. Právě naopak - myslete na dodržování základů hygieny a proboha, noste ty roušky. Bez ohledu na vládní i nevládní nařízení je přece naprosto logické, si v situaci, kdy tu lítá neprobádaný virus, zakrývat nos a ústa tam, kde se shromažďuje větší počet lidí.
Ale vezměte si třeba Americký spalničkový mor - ten vypukl během Války o nezávislost, na což George Washington zareagoval nejprve karanténou, do niž zavřel především své vojáky, protože ale potřeboval vyhrát válku, spočítal si, že lépe bude je plošně očkovat, čímž se mu pandemii postupně podařilo zarazit. Bohužel to tehdy tím pádem odneslo původní obyvatelstvo, které rozhodně nikdo neočkoval a ty roušky také k dispozici nemělo. Ale tak to už je zase o něčem jiném...
Podobné články
Jan Studnička
Martin Miko
Arian EbrahimiDoporučujeme
