Před 21 lety byl Hugo Cháves zvolen prezidentem Venezuely a rozhodl se, že ve své zemi udělá pořádek tím, že vytvoří novou ústavu v rámci které získá větší moc. Během pár let tak zakázal privatizaci státní ropy a začal se orientovat na spolupráci s Ruskem a levicovými jihoamerickými vládami.
Socialista se zářivým úsměvem
Dnes již legendární venezuelský politik Hugo Chávez prezidentské volby sice vyhrál už 6. listopadu 1998, avšak do úřadu nastoupil až v únoru následujícího roku. Jakmile se chopil funkce, rozhodl se vypsat referendum, díky kterému dokázal vytvořit novou ústavu. Ta mu umožňovala například změnit název země na Bolívarskou (podle Simóna Bolívara, bojovníka za jihoamerickou nezávislsot na Španělsku a Chávezova velkého idolu) republiku Venezuela, ale také například rozšířit prezidentské pravomoci. Rozhodl se proto zestátnit zásoby ropy, aby ji ochránil před „zájemci“ z celého světa. Rovněž zavedl demokracii, takže dal příslušníkům armády volební právo a indiánům přes polovinu země.
Chávezův přístup k politice se samozřejmě nelíbil opozici. V prosinci 2000 totiž vyhlásil referendum, díky kterému chtěl přeorganizovat odbory, aby mohl změnit jejich vedení, kde právě opozice seděla. Jeho návrh v referendu podpořily dvě třetiny hlasů, takže se nejsilnější opoziční strana Accion Democratica rozhodla o politický převrat, avšak neúspěšně.
V roce 2005 byl uchvácen politickým programem, který nesl název Socialismus 21. století a nesl odkaz právě Bolvíarových myšlenek. Mělo se jednat o jakýsi revoluční model socialismu, který vymýtil veškeré svoje chyby z předchozího století, a snažil se reagovat na století nové. Samozřejmě, že základními principy této ideologie byly solidarita, kolektivní prospěch, svoboda, rovnost, humanismus nad ekonomikou, respekt k trhu a soukromému vlastnictví, rozvoj, soudržnost a konec utlačování pracovníků.
Socialismus 21. století se bohužel dočkal kritiky ze strany levice i pravice, protože podle levicových kritiků se nejednalo o skutečný socialismus. Argumentem byl fakt, že nedocházelo k vyvlastňování a znárodňování kapitálu a naopak pravice tvrdila, že tato ideologie je utopie, která se chce zavděčit úplně všem. Pravicově smýšlející lidé tvrdili, že Chávez se snaží být populistický vůči chudým Venezuelanům a solidaritou ve školství a zdravotnictví si kupuje jejich hlasy. Socialismus 21. století se tak stal v očích lidí nepoužitelný, protože se jednalo o jakousi demokracii, která utlačuje média a prezident v ní má větší moc než parlament. I proto byl Chávez považován za populistu s prvky diktátora.
Do toho všeho si k jeho vládě připočtěte referendum z roku 2009, díky kterému mu lid schválil možnost získat pro sebe a ostatní politiky neomezený počet mandátů. To mu umožnilo vládnout doživotně. Rok poté, co byl v roce 2012 naposledy zvolen přezidentem však oznámil, že má rakovinu. Nakonec zemřel 5. března 2013.
A zde si přečtete o tom, jaké by to bylo pracovat pouze 4 dny v týdnu.
Podobné články
Jan StudničkaDoporučujeme
