„Babišova drahota“ ničí nejvíce… samotného premiéra. Kvůli drahému plynu musí Agrofert rušit výrobu hnojiv – G.cz
Vyhledávání

„Babišova drahota“ ničí nejvíce… samotného premiéra. Kvůli drahému plynu musí Agrofert rušit výrobu hnojiv

Zdroj: Profimedia

Zdražování a energetická krize v Evropě postihla i samotný Agrofert, který patří do svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše. Proč tomu tak je? To se dozvíte v aktuálním komentáři od Lukáše Kovandy.

Martin Miko
Martin Miko 6.10.2021, 09:04

Takzvaná „Babišova drahota“ má v očích agentury Bloomberg nečekanou oběť číslo jedna. Samotného Babiše. Největší německý výrobce močoviny a amoniaku, SKW Stickstoffwerke Piesteritz, musí kvůli drahému plynu podle Bloombergu „drasticky“ omezovat výrobu. Agentura jej uvádí jako první a ukázkový příklad podniku, který je současnou energetickou drahotou v EU zasažen obzvláště těžce.

SKW Stickstoffwerke Piesteritz patří holdingu Agrofert, jenž náleží do svěřenských fondů českého premiéra Andreje Babiše. Ten má podle opozice a řady dalších kritiků zásadní podíl na tom, co v rámci předvolebního boje označují za „Babišovu drahotu“. Míra meziroční inflace totiž v Česku aktuálně převyšuje úroveň čtyř procent, a je tak nejvyšší za posledních třináct let. Vážně hrozí, že ještě před koncem roku atakuje úroveň pěti procent. V rámci EU je podle aktuálních dat Eurostatu ale stále podprůměrná.

Obavy lidí v ČR z dalšího růstu cen jsou dle pravidelného šetření ČSÚ takřka nejintenzivnější za posledních zhruba dvacet let, kdy úřad danou statistiku sestavuje. Opoziční strany v ČR tak v rámci zmíněného předvolebního boje vytahují právě kartu rostoucích cen, přičemž se snaží veřejnost přesvědčit, že za tuto „drahotu“ může ponejvíce sám premiér.

Česká národní banka se snaží hrozbu dále zrychlující inflace rázně potlačit. Minulý týden zvedla svoji základní úrokovou sazbu hned o 0,75 procentního bodu, nejvýrazněji od měnové krize roku 1997. Její přístup ale ostře kontrastuje například s jednáním polské centrální banky. Ta na svém dnešním měnověpolitickém zasedání velmi pravděpodobně nadále ponechá základní sazbu na úrovni pandemického minima, 0,1 procenta, přestože inflace v Polsku může dle odhadů analytiků v příštích měsících atakovat až sedmiprocentní úroveň. Polská centrální banka argumentuje přechodností inflace a tím, že nechce ohrozit zotavování ekonomiky po pandemii.

Podobně argumentoval také sám Babiš a jeho ministryně financí Alena Schillerová, když se před zmíněným zasedáním ČNB minulý týden snažili české centrální bankéře přesvědčit, aby základní úrok nezvyšovali. ČNB ale naopak provedla zmíněné razantní navýšení, nejvýraznější za skoro čtvrtstoletí. Její bankovní rada ovšem krok nepodpořila jednomyslně. Dva z celkem sedmi radních hlasovali pro ponechání základní sazby na stávající úrovni, tedy v souladu s názorem Babiše, Schillerové a svým způsobem i polské centrální banky.

Rapidně zrychlující inflace je v současnosti prakticky celoevropský, globální jev, o jehož přechodnosti je však přesvědčen stále užší okruh expertů. Právě dramatický růst cen plynu a energií v EU je klíčovou příčinou, proč ztrácí víru v rychlý návrat inflace do tolerančního pásma inflačního cílování jednotlivých centrálních bank.

Zmíněný „Babišův“ výrobce hnojiv, SKW Stickstoffwerke Piesteritz, musí snížit svoji výrobu o dvacet procent, aby pokryl rostoucí cenu plynu. Pokud se prý do situace nevloží německá vláda, bude podnik muset výrobu zcela zastavit. To by byla vážná rána pro jeden z nejlépe vydělávajících podniků Babišova impéria jménem Agrofert.

Lukáš Kovanda

Podobné články

Doporučujeme

Další články