Babiš s Hamáčkem se přetahují, kdo více navýší platy ve veřejné sféře. Přitom již nynější přidávání je neudržitelné a vysoce předčí růst mezd v soukromé sféře – G.cz
Vyhledávání

Babiš s Hamáčkem se přetahují, kdo více navýší platy ve veřejné sféře. Přitom již nynější přidávání je neudržitelné a vysoce předčí růst mezd v soukromé sféře

Zdroj: Profimedia

ČSSD se s hnutím ANO předhání v tom, kdo před volbami slíbí víc peněz svým potenciálním voličům. Ve hře je momentálně i navyšování platů zaměstnanců státní správy. Ty by chtěli sociální demokraté „obdarovat“ hned třemi tisíci měsíčně navíc. Kde na to stát vezme peníze? To bohužel nikdo neřeší. Více se dočtete v komentáři od Lukáše Kovandy.

Martin Miko
Martin Miko 6.9.2021, 09:01

Kdo dá víc? ANO, nebo ČSSD?

Politici se před volbami předhánějí ve slibování platového navýšení. Premiér Andrej Babiš dnes záměr zvyšování platů ve veřejné sféře zdůvodnil vyšší inflací. Ministerstvo financí ji ve své aktuální, srpnové prognóze letos odhaduje na 3,2 procenta, příští rok pak na 3,5 procenta.

Pokud by nakonec na Babišova slova došlo, a platy státních zaměstnanců by se navyšovaly o 3,5 procenta, vyjde to veřejnou kasu na dalších osm miliard korun ročně.

Šéf sociální demokracie Jan Hamáček jde ještě dále. Chce pro každého zaměstnance veřejné sféry navíc pevnou částku tří tisíc korun měsíčně. Zaměstnancům veřejné sféry by se tak měsíční výdělek navýšil průměrně zhruba dvojnásobně v porovnání s Babišovým záměrem. Hamáčkovo přidávání by veřejnou kasu, tedy daňové poplatníky, přišlo přibližně na sedmnáct miliard korun ročně.

Takové přidávání není žádoucí, ani udržitelné, a to platí jak pro Babišovo, tak zejména Hamáčkovo přidávání. Dále se rozevřou nůžky mezi výdělky ve veřejné a soukromé sféře. Odstrašujícím příkladem je přitom už vývoj v letošním druhém čtvrtletí.

Mzdy v Česku rostly po očištění o inflaci meziročně nejvýrazněji minimálně od roku 1997, konkrétně o 8,2 procenta. Závratný růst byl dán poníženou základnou loňského druhého čtvrtletí, kdy na ekonomiku i na mzdy nejtíživěji dolehla tehdy vrcholící pandemie. Také byl ovšem dán tím, že se letos ve druhém kvartále vyplácely mimořádné covidové odměny zdravotníkům. Co však skutečně zaráží, je nebývalý rozdíl v růstu výdělků ve veřejné sféře a ve sféře soukromé. V prvně jmenované sféře rostly výdělky tempem 17,7 procenta. V soukromé sféře mzdy stoupaly jen ani ne polovičním tempem, o 8,8 procenta. Platy ve veřejné sféře táhly právě výdělky v sektoru zdravotní a sociální péče, kde nárůst činil extrémních takřka 44 procent. K poklesu mezd došlo v jediném sektoru, a sice v peněžnictví a pojišťovnictví. Takže tento sektor má zásadní podíl na tom, že v soukromé sféře rostly výdělky výrazně pomaleji než ve sféře veřejné.

Stav, kdy výdělky ve veřejné sféře rostou dvojnásobným tempem oproti sféře soukromé, v níž dokonce někde i klesají, je zvláště v době těsně po prudkém ekonomickém propadu zcela neudržitelný. Fakticky se totiž platy ve veřejné sféře platí z daní sféry soukromé, nebo z dluhu, což jsou ovšem jen budoucí daně sféry soukromé. Pokud v něčem takovém chtějí Babiš nebo Hamáček pokračovat, měli by nejprve ozřejmit, kde v hospodaření státu najdou pro takové navýšení odpovídající úspory. Do dluhu nelze sahat věčně. Dluh jsou jen budoucí daně.

Lukáš Kovanda

Podobné články

Doporučujeme

Další články