fb pixel Astrid Lindgrenová bojovala s pubertou i daňovým systémem. Satirická pohádka o zemi Penězománii ovlivnila švédské volby
Vyhledávání

Astrid Lindgren bojovala s pubertou i daňovým systémem. Satirická pohádka o zemi Penězománii ovlivnila švédské volby

Zdroj: Neznámý autor - Astrids bilder, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=4568453

S dětskými příběhy světoznámé autorky Astrid Lindgrenové se ve svém životě setkal snad každý. Její knihy, mezi které patří například Pipi Dlouhá punčocha či Děti z Bullerbynu, se několikrát staly mezinárodními bestsellery a dodnes se objevují mezi „povinnou četbou“ na základních školách. Astrid Lindgrenová je však také důkazem toho, že i autorka s tak rozmanitou a veselou fantazií si může před svými největšími literárními úspěchy projít ustaraným mládím.

Jan Fiedler
Jan Fiedler 28.1.2021, 08:30

Bezstarostné dětství ve Vimmerby

Jsou to možná právě životní útrapy, nezdary, komplikace a pády, které nás později mohou dovést k největším úspěchům. Předtím, než Astrid Lindgrenová stvořila své opus magnum v podobě zrzavé extravagantní Pipiloty Citrónie Cimprlíny Mucholapky Dlouhé punčochy, si i ona prošla několika nelehkými fázemi života.

Vše začalo ve švédském městečku Vimmerby, kde se 14. listopadu roku 1907 Astrid, tehdy ještě jako Ericssonová, narodila. Městečko se později stalo předlohou pro fiktivní Bullerbyn. Pocházela z moderně a liberálně smýšlející rodiny, otec Samuel August byl farmářem a maminka Hanna se starala o statek a děti. Rané dětství prožila Astrid se svými sourozenci víceméně bezstarostně. Rodiče se vůči dětem údajně neuchylovali k neoprávněnému hubování a nepřiměřeným trestům.

Dokonce i vztah mezi rodiči byl bezproblémový, což Astrid později dostatečně opěvovala skrze své knihy. Děti byly na statku Näs vedeny k pilné práci a zodpovědnosti, vstřícná a liberální výchova byla pouze jakýmsi bonusem v jejich prospěch. Kde jsou tedy ty komplikace a útrapy, kterými si autorka prošla? I na ně dojde řada.

Nejranějším dětstvím si Astrid Lindgrenová prošla bezstarostně, s nastupující pubertou však začaly přicházet i první rebelie. Ovšem dětská rebelie ve dvacátém století minulého století neznamenala to, co označení dětská rebelie představuje dnes. Astrid nesprejovala po budovách, nenadávala učitelům, neopíjela se nezákonně do němoty v pochybných podnicích, a dokonce ani nenahrávala přihlouplá videa na TikTok. Ostatně, jak by mohla. Mladá Astrid jen jednoduše nebyla tou nejpilnější studentkou, ostříhala si vlasy na krátko, zamilovala se do jazzu a ráda trávila čas tancem. Rebelka každým coulem.

Pipi Dlouhá punčocha

Astrid hodlala vzít život do svých rukou a stát se silnou a emancipovanou ženou, proto již v šestnácti letech začala psát do místních novin. Právě v období bujného mládí, kdy se charakter mladého člověka formuje, přišel první zádrhel. Shodou okolností se jednalo o ten největší. Milostná zápletka, kterou autorka dětských knih zpětně popsala jako „jeden velký omyl“, zasáhla do života Astrid mnohem intenzivněji, než si to tehdy osmnáctileté děvče vůbec dokázalo připustit. Astrid otěhotněla s kolegou, jenž byl v té době ženatý a měl již dvě děti.

Psal se ale rok 1926 a tehdy se prostě jednalo o anomálii, na kterou se běžně reagovalo opovržením. Proto osmnáctiletá Astrid odešla z domova a přes Stockholm se vydala až do Kodaně, kde se jí 4. prosince narodil syn Lars. Byla nucena ho svěřit do pěstounské péče, což však neznamenalo, že by na syna zanevřela. Po vyčerpávajícím období se potřebovala někde oklepat a začít znovu. Vrátila se zpět do Stockholmu, kde si našla novou práci i nového amanta. Vedoucí Sture Lindgren Astrid oslnil a imponoval jí. Naneštěstí byl i on ženatý, nicméně se kvůli Astrid rozhodl své dosavadní manželky vzdát a vyměnit ji za zatím neznámou talentovanou spisovatelku.

Svatba proběhla v roce 1931, načež si k sobě novomanželé Lindgrenovi ihned vzali syna Larse. Takhle nějak probíhal život mladé dívky v první polovině dvacátého století, když jí do života vstoupili dva ženatí muži a jeden nečekaný porod. O tři roky později se Astrid narodila, nyní už úmyslně, dcera Karin a všechny dosavadní útrapy byly zastíněny přívalem štěstí.

Nejikoničtější postava Astrid Lindgrenové, Pipi Dlouhá punčocha, vznikla z vymyšlených příběhů a pohádek, které autorka své dceři vypravovala. Těch se později nakupilo tolik, že se jim roku 1944 rozhodla Lindgrenová dát formu a obdarovat svou dceru k desátým narozeninám knížkou, jež bude plná příběhů její oblíbené postavičky.

Kontroverzní knížka však málem rozpoutala občanskou válku mezi dětmi a dospělými. Děti pochopitelně příběhy o zrzavé holce, která žije s koněm a opičkou v opuštěné vile, spí s nohama na polštáři a vlastní kufr plný zlaťáků, milovaly. Naproti tomu rodiče, kantoři a dospěláci příběh o mladé rebelce nechápali a považovali jej za nevhodný ve vztahu k výchově. Odporoval prý zdravému rozumu. „Dejte dětem lásku, více lásky a ještě další lásku, a zdravý rozum přijde sám od sebe,“ reagovala Astrid Lindgrenová.

Lindgrenová vs. švédský daňový systém

Nebyly to však jen dětské knihy, čím Astrid Lindgrenová oslovovala veřejnost. Byly to i její názory, životní postoje a veřejná vyjádření. Když protestovala v 80. letech proti hromadným chovům zvířat, a je třeba podotknout, že tehdy se ještě nejednalo o trendy záležitost, pronesla památnou větu: „Každé prase má nárok na šťastný prasečí život.“ Lindgrenová se také vymezovala proti vstupu Švédska do Evropské unie, později zase prosazovala korektní jednání s uprchlíky. Strašákem švédského daňového systému se stala satirická pohádka o princezně z Penězománie, kterou Lindgrenová napsala poté, co jí roku 1976 byly vyměřeny daně ve výši 102 procent jejích příjmů. A čeho mohla taková nevinná satirická pohádka vlastně dosáhnout? Například toho, že se finanční politika i daňová zátěž staly hlavním tématem následujících voleb, na jejichž konci museli po 44 letech sociální demokraté opustit svá místa ve vládě.

Pro drtivou většinu veřejnosti však byla stále především oblíbenou spisovatelkou dětských knih. K Pipi se později přidaly i další populární tituly, mezi kterými nechyběly ani příběhy Detektiva Blomkvista, Emila Neplechy, Ronjy, dcery loupežníka či Dětí z Bullerbynu. Mnohdy se nejednalo o veselé příběhy, autorka se ve svých knihách často dotýkala témat smrti či samoty. Z Astrid Lindgrenové se stala světoznámá a uznávaná dětská spisovatelka a její knihy po tisících doslova mizely z regálů. Na celém světě se jich prodalo přes 150 milionů výtisků.

Podobné články

Doporučujeme

Další články