fb pixel Ani výhra nad Vůdcem nedokázala Churchillovi vyhrát volby: Válečný premiér ve volbách z roku 1945 potupně prohrál – G.cz
Vyhledávání

Ani výhra nad Vůdcem nedokázala Churchillovi vyhrát volby: Válečný premiér ve volbách z roku 1945 potupně prohrál

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Roku 1945 se Winston Churchill dočkal jak obrovského vítězství, tak i trpké osobní prohry. Muž, který vedl Británii druhou světovou válkou sice dokázal položit hitlerovské Německo, ale první volby po válce drtivě prohrál se svým válečným spojencem, labouristou Clementem Attleem.

Arian Ebrahimi
Arian Ebrahimi 30.11.2019, 04:00

10 let bez voleb

Když šli Britové v roce 1935 k volbám, asi nikdo z nich nečekal, že se k urnám znovu dostanou až po celých 10 letech. V důsledku propuknutí druhé světové války došlo k rezignaci Nevilla Chamberlaina a jeho místo převzal Winston Churchill – jednalo se o dohodu mezi vládnoucími konzervativci a opoziční Labouristickou stranou, která byla ochotna vstoupit do této všeobecné národní vlády jen za podmínky, že bude Chamberlain odstraněn. Kvůli kritické situaci byly zrušeny volby a nová velká koalice se dohodla na jejím uspořádání až po skončení války.

Po celou dobu konfliktu tak Churchill jako premiér vládl právě s labouristy, které tehdy vedl Clement Attlee, jenž byl určen zastupujícím premiérem – přes osobní rozpory spolu oba muži dokázali najít společnou řeč a obdivuhodně dali své vlastní zájmy stranou pro dobro národa. Jelikož byl Churchill vytížený válečnou situací, častokrát spadaly domácí záležitosti právě pod Attleeho. Když pak došlo k porážce Německa, přestal existovat důvod existence velké koalice, a i když Churchill původně navrhoval vyhlášení voleb až po kapitulaci Japonska, odmítl Attlee jeho nabídku a prosadil si volby na červenec 1945.

Nemluvte o nacistech!

I když byl Churchill milován celým národem jako spasitel Evropy i Británie před nacismem, lidem to nestačilo. Mezi Brity převládalo přesvědčení, že je tím správným premiérem v době války, ale s příchodem míru si jej v roli předsedy vlády již představit nedokázali. Labouristé mezitím představili ambiciózní plán na poválečnou přestavbu celé země – jejich volební program sliboval obrovskou výstavbu nového ubytování, vznik všeobecného zdravotního zabezpečení či rozsáhlé znárodňování. Právě sociální program v lidech unavených válečným strádáním, ale i krizí 30. let, dokázal labouristům přihrát miliony nadšených voličů – ostatně zdravotní služba NHS, která se u Britů dodnes těší obrovské oblibě, vznikla právě díky labouristické vládě.

Konzervativní strana to měla těžší. Národ jí nezapomněl fatální chybu s upnutím na politiku appeasementu, která zemi nakonec dovedla až k válce s Německem – oproti tomu labouristé a především Attlee již v roce 1938 bili na poplach a otevřeně odsuzovali okleštění Československa. Dále v lidech přetrvávaly vzpomínky na obrovskou nezaměstnanost z 30. let, které v kombinaci s dlouhým a téměř nepřerušeným vládnutím konzervativců vyvolávaly touhu po změně. A v neposlední řadě jim hlasy ubíral i samotný styl vedení kampaně – strana se rozhodla zaměřit v podstatě jenom na osobu Churchilla, jenž se stále těšil obrovské podpoře. Ten si přitom v kampani nevedl zrovna dvakrát dobře – přestože s Attleem seděl po dobu 5 let ve vládě, začal jej osočovat z diktátorských sklonů, což nebylo veřejností přijato kladně. Populární sociální program labouristů otevřeně označoval za komunistické nesmysly a když nakonec prohlásil, že Attlee bude pro své nastolení socialismu v Británii potřebovat „něco ve stylu gestapa“, skončil u voličů nadobro. Vytahovat na svého bývalého spojence a politického rivala nacistické narážky jen pár měsíců po skončení války se ukázalo jako fatální chyba – celé to pak zakončil Attlee trefnou poznámkou, že díky tomuto výroku aspoň lidé uvidí rozdíl mezi válečným Churchillem a tím mírovým.

V červenci 1945 tak navzdory vítězství ve válce skončil Churchill až druhý. Labouristé slavili jednu z nejdrtivějších výher v celé britské historii a během následujících několika let kompletně změnili budoucí směřování země. I tak ale národ na svého spasitele nezapomněl a on se o šest let později opět vrátil do vedení země.

A tady si přečtěte o atentátu na Roberta F. Kennedyho.

Podobné články

Doporučujeme

Další články