Víno je s námi už tisíce let. Říkáme se mu nápoj bohů nebo elixír života. A zřejmě najdete jen málo lidí, který by tento oblíbený alkoholický nápoj alespoň jednou neochutnali. Pro některé národy je víno nepostradatelnou součástí životního stylu a bez skleničky si neumí představit svůj den. Přečtěte si osm méně známých zajímavostí o víně, které vás určitě překvapí.
Nejstarší láhev s vínem se našla v hrobce římského legionáře
Nejstarší nalezená láhev vína tzv. Speyer Wine Bottle pochází z německého města Speyer (česky Špýr). Během vykopávek v roce 1867 ji nalezla skupina archeologů v hrobě římského legionáře. Lahev údajně pochází ze 4. století našeho letopočtu a je vystavená ve Falckém historickém muzeu ve Speyeru.
Podle vědců už víno ztratilo veškerý obsah alkoholu. Provedená analýza ale dokázala, že se v láhvi skutečně nacházelo víno smíchané s bylinkami. O konzervaci vína se postarala také vrstva olivového olejem, která zabránila tomu, aby se k obsahu láhve dostal vzduch. Láhev pak byla zapečetěná ještě voskem.
Etiketami označovali víno už ve starověkém Egyptě
Etikety na víno nepatří k žádným moderním výmyslům. Amfory s vínem označovali už ve starověkém Egyptě. Na etiketě uváděli ročník vína, kvalitu a také původ. Někdy i jméno člověka, který vedl celou vinici. Sloužily spíš jako praktické označení, než jako estetický prvek.
V 18. století se pak začaly objevovat papírové etikety. Postupně se na vinné etikety dostávaly další informace například o uznáních vinaře, erby nebo různé přírodní motivy spojené s daným vinařským regionem.
Dneska už jsou etikety na víno nedílnou součástí láhve. Kromě papírových etiket se objevují i další materiály. Na láhvi tak najdete například korkové etikety nebo třeba hliníkové štítky.
Barvu vína určuje slupka
Barvivo v hroznech obsahuje u většiny odrůd právě slupka. Proto výslednou barvu vína ovlivňuje především doba, kdy je šťáva v kontaktu se slupkou. U bílého vína se setkáváme většinou s hrozny světle zelenkavé barvy. Při zpracování se pak slupky téměř okamžitě odstraňují a vinař pracuje pouze se šťávou.
Pro získání sytější barvy u bílého vína, ale také intenzivnější chuti nebo vůně, se pak slupky louhují déle, ale stále spíše v řádu hodin.
Pokud se ale vinař rozhodne fermentovat vinnou šťávu společně se slupkami a to v řádu několika měsíců, může z bílých hroznů dostat i oranžové víno. Takové víno obsahuje více tříslovin než běžné bílé víno a jeho chuť je těžší a intenzivnější.
Věděli jste, že z odrůdy tramín červený se vyrábí bílé víno? Slupka těchto hroznů je sice zabarvená do červena, ale právě tím, že se při výrobě hned oddělí od šťávy, má víno typickou světlou barvu bílého vína.
Nejdražší víno na světě se vydražilo za šílenou sumu
V roce 2018 se v newyorské aukční síni Sotheby’s vydražila doposud nejdražší láhev vína z francouzského vinařství Romanée-Conti. Jde o červené víno Romanée-Conti 1945, Cote de Nutis, Grand Cru. Na konci 2. světové války se ve slavném vinařství Romanée-Conti vyrobilo pouze šest lahví červeného vína.
Právě jedna z těchto lahví našla svého nového majitele, který za ní zaplatil v aukci šílených 558 000 dolarů. Což je v přepočtu přes 12 milionů korun. Jedná se tak o doposud nejdražší láhev vína. Před tím tento rekord držela šestilitrová láhev Cheval-Blanc z roku 1957, kterou v aukci vydražili za 304 375 dolarů.
Existuje vědní obor zkoumající víno
Víno můžete zkoumat i vědecky. Existuje totiž celý vědní obor, který se vinařstvím a vínem zabývá. Jmenuje se enologie a můžete ho studovat i v Česku na Mendelově univerzitě v Brně.
Enologie zkoumá víno v široké perspektivě od druhů vinné révy a jejího pěstování, až pro výrobu vína a degustaci. Vědci například zkoumají vlivy klimatu na kvalitu vína a jeho chuť. Snaží se také neustále zlepšovat způsoby pěstování i metody výroby vína.
S vínem letěli astronauti do vesmíru
A u zkoumání vína ještě zůstaneme. V roce 2019 vyslali vědci s astronauty 12 lahví vína na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Měli tu totiž za úkol pozorovat, jak například změna gravitace ovlivňuje zrání vína. Ukázalo se, že vesmírné prostředí skutečně víno ovlivňuje. Zraje tam mnohem rychleji a má i jiné chuťové vlastnosti než víno uzrálé na Zemi.
Víno pobylo ve vesmíru 14 měsíců, ale fakticky zestárlo o tři roky. Změnila se také jeho barva. Ze sytě červeného vína se stalo spíše oranžové.
Degustátoři porovnávali vzorky vína z 12 „vesmírných lahví“ s těmi samými víny, která ale zůstala na Zemi. Srovnávali právě změnu chuti, kterou způsobil pobyt ve vesmíru.
Tlak v láhvi šampaňského je větší než v pneumatikách auta
To že šampaňské vzniklo omylem, nejspíš víte. Bublinky v láhvi byly původně vnímané jako výrobní vada. Rozdíl mezi šampaňským a sektem je také poměrně známý. Jako šampaňské se totiž může označovat jen takové šumivé víno, které bylo vyrobené ve francouzském regionu Champagne.
Jak je to ale s těmi bublinkami? Uvádí se, že v běžné láhvi šampaňského najdete asi 49 milionů bublinek. Vysoká koncentrace oxidu uhličitého zároveň způsobuje v lahvi obrovský přetlak. V takové lahvi pak může tlak dosahovat hodnoty až okolo 6 barů. Což je téměř třikrát více než je tlak v pneumatikách u auta.
Korek z láhve běžně vyletí rychlostí okolo 40 km/h. A nejdelší zaznamenaný dostřel korku z lahve šampaňského pochází z New Yorku roku 1998. Vystřelený korek tehdy urazil vzdálenost 54,18 metru.
U šampaňského není výjimečný vždy jen obsah, ale i samotná lahev. Věděli jste, že pro vítěze Formule 1 vznikla speciální lahev z karbonu? Pochází z francouzského vinařství The Champagne House Devavry a lahev zdobí také nádherná etiketa, kterou vyrobila česká firma Rathgeber. Pokud také patříte mezi milovníky šampaňského, přečtěte si článek o luxusním značení šampaňského.
Objevte podmořské vinařství
V Chorvatsku, Španělsku nebo Řecku najdete kromě klasických vinohradů také podmořská vinařství. Kromě tradičního zrání vína ve sklepích a sudech se vinaři rozhodli nechat své víno zrát na mořském dně. Podmořské zrání vína by podle vinařů mělo přinášet hned několik benefitů.
V moři panují stabilní podmínky, které jsou pro zrání vína klíčové. Je tam stálá teplota a tlumené světlo, což teoreticky vytváří ideální podmínky pro víno.
Láhev s vínem ponořená do vody je také chráněná před oxidací. Tlak vody by pak měl přispívat také k unikátní chuti vína.
Až pojedete příště na dovolenou do Středomoří, zkuste takové víno někde sehnat a ochutnat.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
Jan Fiedler
