Vlastně to nebyli Francouzi, ale tzv. "travellers", což je politicky korektní výraz pro Romy. Policie je přistihla, jak chytají ježky. "Někteří travellers si z ježků vaří polévku bez ohledu na jejich pichlavý vzhled," řekla novinářům Tamara Guelton ze spolku na ochranu zvířat. Mužům teď hrozí až šest měsíců vězení. Dělá se vám z toho špatně? Ne že bychom lovení a pojídání ježků schvalovali. Ježek je ohrožený, zákonem chráněný a také krásný živočich, kterého by nám bylo v polévce líto. Ale všimněte si, jak se během pouhých dvou nebo tří generací změnil všeobecně uznávaný pohled na to, co se sluší a nesluší konzumovat. Kdybyste pět nebo deset dnů nic nejedli, ještě rádi byste strčili do hrnce třeba následující zvířata, která se dřív běžně jedla i v Česku.  

1. Raci

Ještě kolem 2. světové války jich bylo v potocích a řekách plno a lidé je běžně lovili a vařili. Dnes raci patří mezi kriticky ohrožené druhy. Račí polévka by vás podle zákona o ochraně přírody přišla až na 20 000 Kč.    

2. Hlemýždi

Jedí se dodnes, hlavně ve Francii, ale u nás se také občas někde objeví, takže na vlastní jazyk víme, že nic moc. Spíš jen taková rozblemclá kuriozitka, kterou už podruhé nemusíte.    

3. Žáby

Ve Francii si je dáte stejně jako hlemýždě, ale v Česku to nezkoušejte. Různé druhy skokanů patří mezi kriticky nebo silně ohrožené druhy živočichů a ropucha je nechutná (nezkoušeli jsme to, jen to odhadujeme – na základě toho, že jsme jednu jednou olízli).    

4 a 5. Psi a kočky

Ti první se v Česku běžně jedí dodnes, více ZDE. O pojídání koček se dočtete v české klasice, viz níže.    

6 a 7. Veverky a vrány

Veverka je v Česku chráněná, takže na veverčí pečínku rovnou zapomeňte. Vrány ale čeští myslivci běžně loví a zákon jim to dovoluje. Co s nimi pak dělají, netuším, ale můj děda (vášnivý nimrod) prý kdysi vaříval vraní polévku s posilujícími účinky. Babička Boženy Němcové o tom říká tohle: "Cilka a Václav jsou děti jistého flašinetáře, a má ještě čtyry," řekla komtesa. "Barunka mi povídala, že jedí kočky, veverky a vrány, že nemají co jíst a žádného oděvu a že se jich lidé štítí!" – "Proto snad, že jsou chudí?" ptala se kněžna, "či že jedí kočky a veverky?" - "Proto," dosvědčila babička. - "Nu, veverka není špatné jídlo, sama jsem jí okusila," mínila kněžna. – "Inu, milostivá paní, ono je jinak jíst něco z pouhé rozkoše a jíst to z hladu. Flašinetář je od pánaboha obdařen zdravým žaludkem, děti samo sebou se rozumí že mnoho spotřebujou, a to má všecko s tou muzikou vydělat."