Čím tedy přispěl Tomek této společnosti? Co nám dal?
1. Miloslav Rozner
Česká politická scéna se bude už navěky dělit na dvě období. Před Mílou Roznerem a po Mílovi Roznerovi. Stínový ministr čouhání slámy z bot a zmocněnec EU pro bigbít stihl za krátkou dobu svého působení tolik, že by to vystačilo na deset politiků.
Svým obratným zabrušováním a květnatým projevem s kadencí deseti spojek a předložek v jedné větě překonal vše myslitelné i nemyslitelné.
A nejlepší na tom je, že je Míla vlastně hodnej kluk. On to je takový prosťáček, co dělá, co se mu řekne. „Hele Mílo, teď budeš předseda komise pro dozor nad Národním bezpečnostním úřadem,“ pravil Tomio s šibalským úsměvem.
„Tak jo,“ odvětil Míla, nasadil si ošoupanou kšiltovku s nápisem „Doga“ a šel na věc.
2. Sushi kit
Tomio Okamura je jediným politikem, který před Vánoci přišel s nabídkou sushi setu. To pro nás žádný jiný politik neudělal. Kdy Bohuslav Sobotka nabídl lidem výhodné balení lineckých koleček? Ha? No vidíte.
Tomio Okamura nám přinesl sushi. Važme si ho.
3. Strach
Žádný jiný politik nevnesl do našich myslí takový strach jako Tomio Okamura. Je to vlastně jeho strategie. Vystrašit lidi a potom přispěchat s nějakým slibem, který jejich strach zmírní.
Tomio Okamura je jeden z mála politiků, který v první řadě nabízí problémy. Jakmile uzná, že problémů nabídl dost, přispěchá s jejich řešením. Tedy ne tak úplně s řešením. Jenom s líbivými a jednoduchými slogany, které se tváří, že problém vyřeší.
4. Zástupy vlastenců
Tomio Okamura dokázal v srdcích řady lidí rozdmýchat plamen vlastenectví. Ti si na hruď či profilovou fotografii na Facebooku připnou hrdě odznáček SPD, aby všem ukázali, jak jsou vlastenečtí, a svorně nadávají na čmoudy a sem tam seřežou nějakého toho tmavého zahraničního studenta. Protože o tom to vlastenectví je. Rozbít hubu černému studentovi.
A tady se můžete podívat, co by se stalo, kdyby byl Tomio Okamura premiérem.