Zimní válka: Jak Finsko ztrapnilo Stalina, až se tomu Hitler divil – G.cz
Vyhledávání

Zimní válka: Jak Finsko ztrapnilo Stalina, až se tomu Hitler divil

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Když se řekne Zimní válka, automaticky by se vám měl vybavit vojenský střet mezi Finskem a SSSR, který se stal během 2. světové války a trval zhruba čtvrt roku. Sovětský svaz přesně před 81 lety využil uzavření paktu Molotov-Ribbentrop, který se týkal vzájemného neútočení s nacistickým Německem a přesunul tak svou energii směrem k Finsku. Celý konflikt nakonec skončil 13. března 1940 Moskevským mírem a vyloučením SSSR ze Společnosti národů.

Martin Miko
Martin Miko 30.11.2020, 14:15

Sovětská ostuda na území Finska

Zimní válka je pojem, kterým označujeme válečný konflikt mezi Sovětským svazem a Finskem, přičemž Sovětská armáda bez předchozího varování zaútočila dne 30. listopadu 1939 na Finsko, které už bylo v historii hned několikrát násilně připojováno k carskému Rusku, jenže v tomto případě se tak nestalo. Sovětský svaz se totiž snažil získat část finského území, které Rusku před občanskou válkou patřilo. SSSR tehdy požadovalo, aby se Finové vzdali části svého území výměnou za jiné území, a to především z bezpečnostních důvodů, které se týkaly ochrany Leningradu, který leží 32 kilometrů od hranic s Finskem.

Rusko však plánovalo útok na Finsko už zhruba rok předtím, když se snažilo mobilizovat svá vojska v blízkosti hranic se severským sousedem. Záminkou k útoku však byl až takzvaný Mainilský incident, který se odehrál 26. listopadu 1939. Tehdy se Rudá armáda pod falešnou vlajkou rozhodla „na oko“ napadnout sovětskou příhraniční vesnici Mainila. SSSR následně tvrdilo, že za útokem stojí právě Finsko a tak po čtyřech dnech začala Zimní válka. V osudný den se sovětské jednotky bez vyhlášení války rozhodly začít hned od ranních hodin střílet na finské pohraničí a rozjely i nálety na finská města. Následně se armáda vrhla na finské území. Plánem Rudé armády bylo vyhrát nad Finskem taktikou bleskové války (neboli blitzkrieg), která je založena na rychlém útoku na obranu nepřítele, zničení klíčových komunikací a rychlém obsazení zásobovacích a velitelských uzlů nepřítele. Sověti předpokládali, že se finská armáda vzdá zhruba po dvou týdnech bojů a kapitulaci Helsinek očekávali ještě před Vánocemi.

Sovětský útok však neměl takový účinek, jak předpokládali. I když měla Rudá armáda zhruba milion členů, zatímco ta finská jen 350 tisíc, tak se Finové dokázali mnohem lépe orientovat v terénu a odolávat mrazům. Právě ten dokázal paralyzovat nedostatečně vybavené ruské jednotky. Finové disponovali dovednostmi v podobě lovení a lyžování, takže se dokázali v zasněžených lesích skvěle pohybovat a zároveň neměli nouzi o jídlo. V lesích tak zkrátka ruské vojáky odstřelovali, což byla další věc, se kterou Rudá armáda nepočítala. Mezi nejlepší finské odstřelovače patřil Simo Häyhä, kterému nikdo neřekl jinak než Bílá smrt. Ten prý zastřelil minimálně 505 ruských vojáků.

Zajímavý byl i nepoměr tanků, kterých měla Rudá armáda zhruba 200krát více než ta finská. Sověti se však nezvládali poprat s těžkým terénem a ani s Molotovými koktejly, kterými Finové zneškodňovali jejich tanky. Co se týče počtu obětí, tak počet padlých finských vojáků se odhaduje zhruba na 26 tisíc, zatímco těch sovětských mohlo být až čtvrt milionu. Sověti však byli v drtivé převaze, takže se jim po zhruba třech měsících bojů podařilo prolomit hlavní linii a postoupit k finskému městu Viipuri.

Finsko nakonec nechalo Sovětskému svazu desetinu svého území, které však patřilo k nejvýdělečnějším lokalitám jejich země. Na druhou stranu si zanechalo svou svrchovanost a stalo se v očích celého světa inspirací. Dokonce i v očích Hitlera poklesla reputace Rudé armády, na druhou stranu to bylo pro Stalina velké poučení. I tak však museli Finové souhlasit například s postavením sovětské vojenské základny v Hanko a vybudováním železnice, která spojovala Norsko se SSSR.

Výsledkem Zimní války, která skončila 13. března 1940 byl prozatímní mír. Mezi lety 1941 až 1944 na něj navázala takzvaná Pokračovací válka, ale to už je zase jiný příběh.

Podobné články

Doporučujeme

Další články