Projekt vychází z poznání, že ženy, které v životě seberou odvahu realizovat se ve veřejném prostoru – ať už skrze své názory, umělecká díla či projekty – se setkávají s různorodými reakcemi okolí. Pozitivní a podpůrné reakce jako uznání či konstruktivní kritika na jedné straně, ad hominem kritika, verbální agrese či odmítání na straně druhé. Běžnou součástí života známých žen je i tzv. online hate speech, čili nenávistné komentáře na jejich adresu. A v případě žen jsou tyto útoky hodně „na solar“, jelikož cílí na jejich rodinu, sexualitu nebo vzhled. Často dochází i na výhrůžky násilím.

Australská aktivistka Emma Jane dokonce přišla v reakci na záplavu urážek na adresu žen s termínem rapeglish, volně přeloženo jako „znásilnina“, označující jazyk, jenž používají autoři sexuálních útoků v online prostoru. Její software s názvem Random Rape Threat Generator jich dokáže vygenerovat miliony. Kombinuje slova, která byla skutečně použita, a výsledkem jsou genericky vyhlížející hrozby, jež ale děsivě přesně odpovídají slovosledu skutečných komentářů.

mohlo by vás zajímat

Tvrdá, krásná a prudce inteligentní - Alžběta I. byla ultimátní single lady boss

Ani účastnice projektu Žena v zenu nebyly podobných zkušeností ušetřeny. Například čerstvě zvolená senátorka Adéla Šípová vyprávěla v rozhovoru o nespočtu oplzlých komentářů a útoků na svou adresu během předvolební kampaně v obvodu Kladno. Do hledáčku hejterů se dostala kvůli počtu dětí (má jich pět) i svému vzhledu.

Brutálnější hejty a tendence z veřejného života odejít

Podle studie socioložky Ley Stahl, publikované ve Švýcarsku v roce 2019, se ženy (v tomto výzkumu konkrétně novinářky) setkávají s horším typem útoků než muži. A to jak z hlediska frekvence, tak i obsahu. Ženy, které dle teorie sociálních rolí neodpovídají očekáváním společnosti, čelí vnitřnímu rozporu, protože nejsou okolím přijímané takové, jaké jsou. V reakci na příval hejtů i výhrůžek týkajících se jejich intimní zóny často nakonec zvolí strategii takzvaného „avoidismu“ nebo konformismu – buď úplně odejdou z dané profese, nebo se přizpůsobí rolovým očekáváním – rozuměj, stanou se z nich hodné naslouchající, pečující a ne příliš ambiciózní holčičky. Oslovení „holčičko“ ostatně dle Magdaleny Davis, spolupředsedkyně Zelených, která se projektu rovněž účastnila, není žádnou výjimkou.

Jak se dokázaly „ženy v zenu“ s podobnými překážkami popasovat? Jak reagují na nenávistné komentáře, ad hominem kritiku nebo genderové stereotypy?

„Chceme ukázat, že nástrahy, které před ženy klade dnešní svět, se dají překonat. Chceme motivovat a inspirovat ženy, aby odložily strach nebo pocit, že jsou v tom samy, a využily naplno svůj potenciál,“ říká zakladatelka projektu Lilia Khousnoutdinová.

Na webu zenavzenu.cz zveřejnily autorky již desítky videí s jednotlivými ženami, jež jsou k dispozici i jako podcasty. A které ženy již své zkušenosti i způsoby, jak se s negací vyrovnávat, sdílely? Promluvila již zmíněná politička a spolupředsedkyně Zelených Magdalena Davis, senátorka Adéla Šípová, koreanistka Nina Špitálníková, spisovatelka a zakladatelka BeCharity Barbara Nesvadbová, herečky Kristýna Leichtová nebo Vlastina Svátková, moderátorka Lenny Trčková, marketingová manažerka Pavlína Louženská, spisovatelka a marketingová odbornice Martina Brandová, mediátorka Kateřina Bělková, socioložky Lenka Simerská a Lenka Formánková, terapeutka Barbora Englischová, právnička Adéla Hořejší nebo politická konzultantka Alžběta Králová.

A jaké překážky zmiňují nejčastěji? Zdá se, že nejvíc ženám „dávají zabrat“ nenávistné komentáře týkající se jejich mateřství, rodinného života nebo vzhledu. Zde nejvíce pomáhá frustrace sdílet s blízkými a přáteli, nemlčet o nich a čerpat z vlastní sebedůvěry. „Když víte, že to, co děláte, je to, pro co jste se narodily, hejty k vám neproniknou,“ radila populární moderátorka Lenny Trčková.

mohlo by vás zajímat

„Počet milostných scén v Boženě je směšný,“ kritizují diváci seriál o Němcové. Vidět neposlušnou ženu totiž dráždí i dnes

Z profesního života pak respondentky zmiňují zkušenosti s platovou nerovností mužů a žen a těžkosti při slaďování rodinného života a práce – nedostatek zkrácených úvazků, přílišná zátěž neplacenou péčí o domácnost vyplývající z výchovy či společenských očekávání.

„Tenhle projekt založený na podpůrném sdílení žen je feministický v tom nejlepším slova smyslu, protože zahrnuje ženy různorodých odvětví i sociálních zázemí – matky samoživitelky, bývalou disidentku, průvodkyni, mladé herečky, vědkyně i političky – ženy veřejně známé i neznámé. Jejich rozdílné příběhy mají mnohé společné jmenovatele,“ říká Petra Schwarz Koutská, koordinátorka a spoluzakladatelka Ženy v zenu.

Sledujte projekt Žena v zenu na webu, instagramu, facebooku nebo Spotify.