Zacvakni to tam

Začátkem šedesátých let minulého století se hudba poslouchala hlavně z vinylu a cívkových magnetofonů. V nizozemské společnosti Philips se ale už tenkrát schylovalo k malé revoluci. Tým techniků a inženýrů pracoval na malém projektu, jehož výsledkem měla být audiokazeta.

Lou Ottens, který tým vedl, neměl nejmenší tušení, že tahle věcička úplně změní poslech hudby. Původně nebyla k muzice vůbec určená. Předpokladem bylo, že se kazety budou využívat hlavně do přenosných magnetofonů a na nahrávání méně kvalitního zvuku, protože páska uvnitř kazety a celá technologie měly své audio limity.

Ukázalo se ale, že lidem jsou nějaké limity kvality tak trochu volné. Kazet se celkem vyrobilo sto miliard kusů. Ottensovo proroctví s nahráváním zvukového záznamu na nízkou kvalitu se naplnilo až s vývojem takzvaných mikrokazet, což byla v podstatě mini verze audiokazety. Ale samotné kazety naprosto vládly až do konce osmdesátých let.

A to přesto, že se v roce 1980 objevily kompaktní disky. Projekt, na němž mimochodem pracovaly dohromady společnosti Sony i Philips. A za Philips byl součástí vývoje samozřejmě i Lou Ottens.

Lou Ottens

Vynálezce audiokazety vždy pobaveně říkal, že si ani on, ani nikdo jiný z jeho týmu nikdy neuvědomoval, že dělají něco velkého. Ani když byla kazeta na světě, neměl pocit, že by způsobil nějakou velkou revoluci. Až v sedmdesátých letech mu nějak došlo, že… huh, tuhle moji věc používají vážně všichni. „Byli jsme jen kluci, co si hráli, něco vymysleli a pokračovali v práci. Bylo to jako sport,“ řekl kdysi v rozhovoru pro NCR.

Lou Ottens zemřel ve věku čtyřiasedmdesáti let tuhle sobotu. Legendy jako on ale doopravdy neumírají. Pouze se jejich život otočí na stranu B.