Šašek s knírkem
Joker je všeobecně považován za jednoho z nejlepších záporáků superhrdinského světa a kromě řady kvalitních komiksových předloh na tom mají zásluhu i herci, kteří šíleného psychopata v průběhu let hráli. Jejich ztvárnění Batmanovy nemesis se pochopitelně častokrát drasticky měnilo – je tak dáno dobou, kdy byly tyto snímky natáčeny, ale také tím, jak se tato postava pod rukama šikovných komiksových scénáristů vyvíjela.
Vůbec první hercem, který si Jokera na velkém plátně zahrál, byl Cesar Romero v roce 1966, a to v celovečerním pokračování kultovního seriálu Batman, který se vysílal v 60. letech a kde Romero také účinkoval.
Šedesátkový Batman s Adamem Westem v hlavní roli je čistou esencí doby, ve které vznikal – toporné dialogy, ujeté kostýmy, prvoplánový humor a celková „sjetost“ celého díla pak způsobily, že z dnešního pohledu je první filmové ztvárnění Batmana k smíchu. A to včetně Romera, jehož Joker není tím děsivým vrahem, jak ho známe dnes, ale spíše pomateným šprýmařem, který si z Temného rytíře tropí žerty – jeho vzhled je pak samostatnou kapitolou, jelikož namísto hrůzy vyvolává leda tak posměch. Romero navíc odmítl oholit svůj legendární knír, takže mu museli make-up nanést přes něj. Je to tak ujeté, až je to geniální.
Nicholsonův mafián a fanatismus Ledgerových fanoušků
S první temnější verzi Jokera tak přišel v roce 1989 až Jack Nicholson, kterého si pro film vybral režisér Tim Burton – původně byl zvažován i James Woods a nebo zpěvák David Bowie. Nicholson, který ve své době patřil k nejpopulárnějším hercům, podal naprosto strhující výkon, kdy slavného padoucha vykreslil jako moci chtivého mafiána, který má po pádu do kádě s kyselinou znetvořený obličej. Šílený gangster v ikonickém fialovém saku pak z Burtonova Batmana udělal jeden z prvních úspěšných superhrdinských filmů.
Na dalšího Jokera jsme museli počkat až do roku 2008, ale všichni uznávají, že se to čekání vyplatilo. Heath Ledger odhodil všechno, co jsme do té doby o Jokerovi znali – pryč byl podivný šprýmař i ujetý mafián. Ledger svého Jokera pojal jako ztělesněnou šílenost, psychopatického masového vraha bez špetky empatie. Odpovídal tomu i vzhled postavy – namísto pečlivě naneseného make-upu jako v předchozích filmech dostal Joker chaoticky napatlanou masku, díky které vypadal sice děsivě, ale mnohem uvěřitelněji. Kritici i fanoušci byli nadšení a herecký výkon předčasně zesnulého Ledgera je považován za jeden z nejlepších vůbec.
Ledgerův Joker si získal tak početný (a v některých ohledech až fanatický) zástup fanoušků, že když producenti DCEU oznámili, že se postava v Sebevražedném oddílu opět objeví, bylo jasné, že toto nové ztvárnění Jokera je již předem odsouzeno k neúspěchu. Když pak na světlo světa vylezly první fotky Jareda Leta, který namísto psychopatického šílence předvedl kombinaci losangelského gangstera a miléniálského rappera, bylo jasné, že fanoušci toto novátorské pojetí prostě nepřijmou. Reakce na film i Jokera byly rozpačité – svět prostě nebyl na Letova Jokera ještě připraven a zcela upřímně jsme od herce tohoto formátu čekali přeci jen něco více, než otravné pochechtávání a potetovaný obličej.
O to více nás těší, že Joker Joaquina Phoenixe zatím sklízí jen kladné reakce, a to i od Ledgerových fanoušků. Už bylo na čase se konečně oprostit od minulosti.
A tady si přečtěte 10 zajímavostí o Temném rytíři.