Zákon na ochranu lidově demokratické republiky: Šílené tresty za malichernosti se staly běžnou praxí – G.cz
Vyhledávání

Zákon na ochranu lidově demokratické republiky: Šílené tresty za malichernosti se staly běžnou praxí

Zdroj: Česká televize

Když před 72 lety byl v komunistickém Československu přijat takzvaný Zákon na ochranu lidově demokratické republiky, byla komunistická éra naší země ještě u svého zrodu. Zákonodárci však měli pocit, že odpůrci režimu budou chtít zemi rozvrátit. Proto v následujících letech využili tento zákon k potlačení disidentských, demokratických a kulturních aktivit. Mnoho občanů přitom skončilo ve vězení bez toho, aby vůbec věděli, proč se tam vlastně dostali.

Martin Miko
Martin Miko 6.10.2020, 12:13

Zákon, který ničil lidem životy

Co to vlastně byl ten Zákon na ochranu lidově demokratické republiky? Tento zákon č. 231/1948 byl přijat přesně před 72 lety a o necelé tři týdny později začal platit. Šlo o zvláštní trestní zákon, který evidoval všechny trestné činy, které měly rozvracet nebo ničit naše lidově demokratické zřízení. Cílem tohoto zákona bylo samozřejmě potlačit disidentské, demokratické a kulturní aktivity, které nebyly v souladu s tehdejším komunistickým režimem. Dalo by se říct, že tento zákon znamenal základ pro počátky stalinistického teroru v komunistickém Československu.

Situace v Československu po únoru 1948 nebyla zrovna dvakrát příznivá pro svobodu a demokracii. Nicméně představitelé komunistického Československa si uvědomovali, že je zapotřebí se patřičně vypořádat s tehdejšími odpůrci nového režimu. Proto se rozhodli přijít se zákonem, který pomůže zatočit s rebely. Zákon na ochranu lidově demokratické republiky s sebou však přinesl nepřiměřené tresty a perzekuce, a znepříjemňoval život i v podstatě nevinným lidem. Zákon sice existoval jen necelé dva roky, ale poté byl včleněn do nového trestního zákona.

A o co v něm tedy přesně šlo? Kromě toho, že sloužil k potlačování některých aktivit byl využíván například proti občanům, kteří se dopustili velezrady, rozvracení státu, hanobení republiky, nedovoleného zpravodajství nebo útoku na ústavní činitele. Tento zákon byl poměrně rozsáhlý a zahrnoval mnoho zákazů. S některými bychom pravděpodobně souhlasili i dnes, jenže v tehdejším podání a v rámci tehdejšího režimu fungovaly na úplně jiných hodnotách. V první řadě totiž sloužil k potírání odpůrců první republiky z řad dělnické třídy a k údajné ochraně nového režimu, což v praxi znamenalo spíše utlačování zastánců předešlého režimu.

Zákon se skládal ze 72 paragrafů, které byly rozděleny na 5 hlav. Konkrétně šlo o Trestné činy proti republice, Trestné činy proti vnější bezpečnosti státu, Trestné činy proti vnitřní bezpečnosti státu, Trestné činy proti mezinárodním vztahům a Ustanovení společná a závěrečná. Co se týče výše trestů, padaly zde tresty ve výši až 25 let těžkého žaláře, popřípadě i trestu smrti, ovšem v případě, že se jednalo o zločin velezrady za branné pohotovosti státu nebo v době napadení státu. Například za pokus o přechod státních hranic byl trest v maximální výši 5 let vězení. Za úmyslné napadení ústavního činitele hrozil občanům trest ve výši až 10 let vězení, pokud by byla následkem ublížení smrt, hrozila by smrt i viníkovi.

Za urážku veřejného činitele na veřejnosti, která souvisela s politickou funkcí, jste mohli jít do vězení až na 2 roky a za propagaci fašismu a rasismu dokonce i na 5 let.

Nakonec byl tento zákon k 1. srpnu roku 1950 zrušen a stal se součástí nového trestního zákona. Když si tento zákon pečlivě nastudujete, uvědomíte si, že kdybychom se chovali stejně jako dnes v roce 1948, tak by většina z nás seděla ve vězení nebo by dokonce čekala na trest smrti.

Podobné články

Doporučujeme

Další články