Záhadná smrt Tycha Braheho: Otrávil věhlasného astronoma kolega Kepler pomocí rtuti? – G.cz
Vyhledávání

Záhadná smrt Tycha Braheho: Otrávil věhlasného astronoma kolega Kepler pomocí rtuti?

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Tycho Brahe je známý astronom, astrolog a alchymista, který slavně působil na dvoře Rudolfa II.. Původně dánský badatel našel v Praze 16. století uznání a pohodlí, ale také smrt - zemřel těsně po začátku století sedmnáctého, podle pověsti na protržení močového měchýře. Pozdější zkoumání jeho ostatků ale odhalily v jeho těle obsah rtuti. Znamená to snad, že byl Tycho Brahe otráven?

Kateřina Horáková
Kateřina Horáková 23.10.2020, 08:46

Brahe vs. Kepler

Tycho Brahe, někdy chybně uváděný jako Tycho de Brahe, byl dvorní astronom císaře Rudolfa II., který si jej k sobě povolal z Dánska na radu Tadeáše Hájka z Hájku v roce 1599. Brahe, potomek dánského šlechtického rodu, byl považován za nejlepšího a nejpřesnějšího pozorovatele hvězdné oblohy své doby. Uměl v hvězdách a souhvězdích číst, zaznamenávat je, sledoval jejich pohyb po nebi. Rudolf si jej nesmírně vážil. Že byl Brahe významným obyvatelem Prahy, kde pobýval právě poté, co sem císař přesunul svůj dvůr, o tom svědčí i fakt, že má dnes sochu v Dejvicích. A není na ní vyobrazen sám. Hned vedle stojí jeho kolega, rovněž astronom Johannes Kepler. Kepler byl mladší než Brahe, ale byl podobně nadaný, a tak se stal jeho učedníkem a asistentem. Neskrýval ale jejich vztah snad i žárlivost?

Braheho smrt byla totiž dlouhá staletí opředena tajemstvími a nejasnostmi a i dnes se najdou tací, kteří si nejsou jisti, zda finální výsledek zkoumání astronomových ostatků je skutečně ten pravdivý. Poté, co panovníkův oblíbený badatel zemřel, stal se právě Kepler hlavním dvorním astronomem a Rudolfovým matematikem. Je tedy možné, že Kepler svému učiteli pomohl do hrobu, aby uspíšil svůj vlastní kariérní postup?

Moč, nebo rtuť?

Legenda praví, že Tycho Brahe zemřel poté, co se mu protrhl močový měchýř. Ten se mu měl přeplnit buď proto, že byl tak zabrán do pozorování zatmění Slunce, že si nešel ani odskočit, anebo proto, že podle etikety nesměl při hostině vstát od stolu, pokud u něj seděl císař. Historické prameny ale uvádějí, že se astronomovi udělalo zle po hodování u Petra Voka, kde divoce popíjel skoro až do rána. Po návratu domů lehl, trpěl šílenými bolestmi a nemohl si dojít vykonat potřebu. Zemřel necelé dva týdny nato, 24. října 1601. Pohřben byl v kostele Panny Marie před Týnem u Staroměstského náměstí a jeho ostatky tam odpočívaly přesně 300 let, než byly vyzvednuty, prozkoumány a uloženy do nové cínové rakve na stejném místě.

V tom roce 1901 vědci odebrali vzorky Braheho vlasů a vousů právě proto, aby odhalili, jak to bylo s jeho náhlým skonem. Část vzorku putovala i do Dánska, druhá do Švédska, takže souběžně probíhaly dva nezávislé výzkumy. Z obou dvou vyšlo, že ve vlasech astronoma se nalézalo nebývalé množství jedovaté rtuti. Tak velké, že oba vědecké týmy došly k jasnému výsledku: Braheho nezabil prasklý močák, ale otrava rtutí. Protože právě otrava rtutí zjevně způsobila selhání ledvin, které způsobilo smrt. Dánský tým vedl profesor Bent Kempe z Ústavu soudní chemie Kodaňské univerzity a ten prohlásil, že rtuť se do Braheho organismu dostala zhruba 10 dní před smrtí - možná tedy právě na hostině u Voka? Švédský vědec Jan Pallon z Univerzity v Lundu došel k úplně jinému závěru - Brahe pozřel silnou dávku rtuti asi 13 hodin před smrtí.

Další spekulace se různí. Někdo si různé výsledky studií interpretuje i tak, že Brahe byl otráven nadvakrát, buď pro jistotu, nebo dvěma různými lidmi, kteří o sobě navzájem nevěděli. Existuje také teorie, že se Brahe otrávil sám konzumací vlastního lektvaru, který rtuť obsahoval. Zábavnější je samozřejmě varianta, že milovníka hvězd někdo otrávil. Ale kdo by mohl chtít jeho smrt? A právě zde do toho vstupuje Braheho asistent a posléze nástupce Kepler. Dánský historik Peter Andersen je ale zase toho názoru, že to šlo z rodiny - Brahe podle něj mohl být otráven Erikem Brahem, vzdáleným příbuzným, a to na pokyn dánského krále Kristiána IV..

Český výzkum

V lednu roku 2009 požádalo Dánsko o opětovnou exhumaci a nový výzkum ostatků. Objevila se totiž další teorie, a sice, že Braheho otravu mohl způsobit chlorid rtuťnatý. Dánský vědecký tým přijel do Prahy 15. listopadu 2010 a pustili se do díla. K dispozici tentokrát měli části dlouhých kostí i kus lebky, v níž se zachovaly i zuby v horní čelisti. Dne 17. listopadu 2010 pak radiologové pražské Nemocnice Na Homolce kostru zkoumali pomocí počítačové tomografie.

Trvalo to dva roky, ale pak přišla zpráva, která měla učinit přítrž všem divokým teoriím - Brahe zemřel přirozenou smrtí, nikoli vinou otravy. "Koncentrace rtuti ve vousech dlouhých cca 2 cm jsou ukazatelem příjmu rtuti přibližně v posledních dvou měsících života Tycha Braheho. Obsahy rtuti klesají z hodnot jen mírně vyšších, než jsou normální koncentrace u současné neexponované populace, dva měsíce před smrtí k hodnotám na spodní hranici normálních koncentrací v posledních dvou týdnech před smrtí Tychona Braha,“ uvedl v roce 2013 profesor Jan Kučera z Ústavu jaderné fyziky AV ČR, jehož tým měl na starosti zkoumání hodnot rtuti v ostatcích. Keplerova pověst je tak očištěna a Brahe může odpočívat už opravdu bez vyrušování. Doufejme.

Podobné články

Doporučujeme

Další články