V noci ze soboty na neděli se stejně jako každého půl roku posunuly ručičky na hodinách, tentokrát o hodinu dopředu na takzvaný letní čas. Tato vymoženost z dob, které již dávno pominuly, nám pravidelně dvakrát do roka rozhodí navyklý rytmus našeho dne.

Sobotní noc přinesla unikátní jev. Kdo přišel z tahu v 1:59 ráno, ten si do postele lehl nejdříve po třetí ranní. Na vině výjimečně nebyl alkohol, ale změna času. Tak jako každý rok na jaře a na podzim došlo k posunutí času, tentokrát na ten letní, tedy o hodinu dopředu. Zatímco momentálně nejspíše stejně jako většina národa sakrujete nad tím, že je o hodinu více, než kolik by mělo být, pojďme se poohlédnout za původem tohoto nuceného cestování v čase.

let.jpg

Před sto lety psali lidé politikům, aby zavedli letní čas. (Foto: historypostcars.com)

Podstatu letního času o něco více poodhaluje jeho anglické pojmenování daylight saving time, tedy čas úspory denního světla. S rozmachem průmyslové výroby totiž továrníci brzy pochopili, že pokud budou dělníky ve fabrikách držet po nezbytně dlouhou dobu, budou tratní na tom, že prostory výroby se budou muset uměle osvětlovat elektřinou, která tehdy rozhodně nebyla levná. Co bylo jednoduššího, než říct, že je prostě o hodinu více a tudíž slunce nezapadne v sedm, ale v osm hodin a ušetří se tak na energiích. Jak prosté.

Česko si s letním časem krátce zašpásovalo ještě jako součást Rakouska-Uherska během první světové války, kdy prohrávající císařství potřebovalo šetřit, kde se dalo. První republika a dokonce i nacistický protektorát se bez hrátek s časem obešly, respektive za druhé světové války byl čas o hodinu dopředu posunut permanentně od roku 1940 do roku 1946. To pravé socialistické blaho v podobě pravidelného střídání letního a zimního času navrátil dělnické třídě až komunismus, konkrétně v roce 1979. A od té doby v české kotlině přeřizujeme hodinky jako o závod.

let1.jpg

Zeleně vybarvené státy sice přetáčí hodiny o hodinu napřed, nicméně i přesto žijí v minulosti. (Foto: timeanddate.com)

Průmyslová výroba se od přelomu 19. a 20. století změnila, stejně tak se změnily i ceny energií. Ona významná úspora světla už nikterak významná není. Po sametové revoluci se odhadovala na zhruba 9 %, v současné době kolem 3 %. Skutečnost, že si poslední březnový víkend nastavíme na hodinách čas, který mají v Bulharsku, Turecku nebo na Kypru, navzdory tomu, že naše zeměpisná poloha je poněkud jinde, je nesmyslná a bylo by záhodno se od těchto praktik oprostit.

Nejsilnějším argumentem pro zachování letního času je fakt, že platí po celé Evropské unii. Aby taky ne, z původně hospodářského společenství se postupem let stal administrativní moloch lpějící na kdejaké administrativní šílenosti, tudíž do tohoto schématu úředníků libujících si v řízení lidských životů letní čas dokonale zapadá. Místo poroučení větru a dešti přešli eurosocialisté na vyšší úroveň a stali se rovnou pány času. Vysvětlujte to ale svým domácím zvířatům, která jsou prostě navyklá vstávat v určitou hodinu bez ohledu na politický úzus. A vlastně i sami sobě, když pravidelně dvakrát do roka řešíte, že jste nevyspalí víc než kdy jindy.

Tady se podívejte na osm zásadních modelů hodinek, které musíte díky letnímu času dvakrát za rok přeřizovat.