Lékárník z Mnichova
Adolf Hitler měl před i během druhé světové války mnoho obdivovatelů, podporovatelů a důležitých pobočníků. Se svou partou se mu úspěšně podařilo zatáhnout do války celý svět a na dlouhých sedm let jej držet v kleštích bídy a utrpení. Mezi známá jména prominentních nacistů patří například Martin Bormann, Reinhard Heydrich, Rudolf Hess, Herman Göring nebo Heinrich Himmler.
Možná méně známým jménem, ovšem neméně důležitým pobočníkem, byl také Julius Schaub, dlouholetý Hitlerův pobočník, jenž svému vůdci zůstal věrný až do samotného konce války. Schaub se narodil 20. srpna roku 1898 v Mnichově, tehdy ještě v Německém císařství. Byl vyučeným drogistou a do roku 1917, než byl odveden na vojnu, pracoval jako lékárník - pomáhal lidem. Kdoví jak by skončil jeho osud i osud jiných mužů, než byli odvedeni na vojnu a zataženi do válečného procesu.
Spoluzakladatel Schutzstaffelu
Z armády byl však po roce propuštěn, neboť si po ošklivém pádu těžce poranil obě nohy. V roce 1918 s koncem první světové války tak skončila i Schaubova vojenská služba. Ten se ještě na okamžik vrátil ke svému původnímu lékárenskému místu, avšak dne 10. října roku 1920 se s členským číslem 81 připojil k NSDAP. Byl aktivním členem, roku 1923 se například účastnil známého pivního puče - neúspěšného nacistického pokusu o státní převrat.
Poté co akce dopadla neúspěšně, utekl Julius Schaub do Korutan, kde byl ovšem dopaden a zatčen. Odsouzen byl za podíl na pokusu o státní převrat na jeden rok a tři měsíce vězení. Trest si odpykával na stejném místě jako Adolf Hitler, tedy na Landsbergu. Úspěšným rokem byl pro Schauba rok 1925 - stal se spoluzakladatelem Schutzstaffelu (SS) s členským číslem 7 a Adolf Hitler jej jmenoval svým osobním asistentem.
Julius Schaub možná nepatří k těm nechvalně nejproslulejším nacistům, neboť tak úplně neřídil chod války, nicméně zcela určitě patřil do kruhu Hitlerových nejbližších přátel - a tak to zůstalo až do konce války. Důkazem o specifickém vztahu Hitlera a Schauba může být i fakt, že Adolf Hitler šel Schaubovi za svědka na jeho svatbě. Z dnešního pohledu opravdu děsivá představa, nicméně pro prominentního nacistu to byla nepochybně čest.
Jak uvádí web válka.cz, Julius Schaub, kromě toho že byl Hitlerovým osobním asistentem, fungoval také jako jeden z jeho řidičů a tělesných strážců. Od roku 1936 zasedal v Říšském sněmu a roku 1941 se stal Hitlerovým hlavním pobočníkem. O dva roky později byl pak povýšen do hodnosti obbergruppenführera SS, čímž dosáhl absolutního vrcholu své nacistické kariéry - stejnou hodnost měl například Reinhard Heydrich.
Nacistou až do konce
Schaub zůstal s Hitlerem až do definitivního konce druhé světové války. Když Adolf Hitler 23. dubna roku 1945 již věděl, že válku prohrál, velice důvěrně poslal Schauba s říšskými dokumenty do Berghofu do Orlího hnízda, kde Schaub veškerou dokumentaci spálil. Poté co Německo 8. května roku 1945 kapitulovalo, byl Julius Schaub zatčen a až do roku 1949 přežíval v různých vězeňských komplexech a internačních táborech.
Vzhledem k tomu, že americká armáda ani německé soudy u Schauba nenalezly dostatečné důkazy o válečných zločinech v letech 1933 až 1945, byl zproštěn viny ve všech bodech obžaloby. Bylo to způsobeno mimo jiné i tím, že Schaubova funkce byla spíše politická než válečná. Dělal Hitlerovi vlastně jakéhosi hlavního sekretáře. I přes tuto skutečnost však s Hitlerem i se vším děním okolo sympatizoval, podporoval jej a do konce války zachoval věrnost - odsouzen ovšem nebyl. Zbytek života strávil Julius Schaub jako lékárník a následně chemik v mnichovské továrně.