9 fází žalu, které neobejdete, ani kdybyste uměli projít zdí
1. OTŘES
Prvotní reakce na citovou ztrátu. U někoho trvá pár vteřin, u jiného třeba několik hodin nebo i dní. Vyznačuje se citovou a tělesnou otupělostí - žádné slzy, žádné emoce, jen prázdno.
2. EMOČNÍ UVOLNĚNÍ
Zjitření citů a nástup citové bolesti - pláč, těžkost na hrudi… Je důležité tuto fázi uměle nepotlačovat, jinak se projeví později a s větší intenzitou.
3. TĚLESNÉ REAKCE
Přicházejí ve vlnách a v různých podobách: stažení hrdla až dušení, svíravé bolesti žaludku, ztráta svalové síly, nechutenství, nespavost, vnímání ostatních lidí jako proporčně menších, bezbarvých až stínových, panika…
4. VTÍRAVÉ MYŠLENKY
Navzdory všem snahám soustředit se na něco jiného se myšlenky stále stáčejí na objekt vaší ztráty. Je ale třeba snažit se soustředit na něco jiného, ono to postupem času půjde.
5. NEVRAŽIVOST
Na kdysi běžné situace reagujete podrážděně, přičemž si sám velmi dobře uvědomujete absurditu svého chování, což vás rozvzteklí ještě víc.
Nebraňte se tomu. Čím dřív se vyzuříte, tím dřív se z téhle fáze dostanete.
6. POCITY VINY
Vyčítáte si, že je to vaše vina. Ale i kdyby to byla pravda, co teď naděláte? Nic. Můžete jen čekat, časem tyhle pocity zeslábnou.
7. DEPRESE
I po delším čase se ve vlnách vracejí pocity zoufalství, beznaděje a marnosti všeho a všech včetně sebe sama. Nejhůře se překonávají, pokud je člověk sám, protože pak bude daleko silněji prožívat následující fázi.
8. ODTAŽITOST
V reakci na pocity viny a následné deprese se začínáte odtahovat od ostatních lidí. V případě ztráty blízké osoby tak činíte podvědomě proto, aby vás už nikdy podobná ztráta nepotkala. Je třeba tomu nepodléhat, abyste mohli ve zdraví dospět do poslední fáze.
9. SMÍŘENÍ
Ze vzpomínek na ztrátu zbyly jen zažloutlé fotky zasunuté někde hluboko ve vaší mysli. U některých ztrát k tomu ovšem nikdy nedojde.
O tom, co je vůbec tahle potvora, před kterou se není kam schovat, zač, a jak se projevuje ve vašem mozku a těle, se dočtete na následující straně.
Další strana