Wilson Bentley zvaný „Vločka“
Život se dá žít spoustou různých způsobů pro spoustu různých důvodů a cílů. Lidé mohou žít pro peníze, pro sport, pro rodinu, pro umění nebo třeba pro alkohol. Také Wilson Alwyn Bentley, přezdívaný „Vločka“, se pro něco ve svém životě nadchl. Alfou a Omegou Bentleyho života byly sněhové vločky, které se po celý svůj život snažil zachycovat prostřednictvím fotoaparátu.
Wilson Bentley se narodil 9. února roku 1865 v Jerichu v americkém Vermontu. Sněhové vločky a ledové krystaly jej přitahovaly už v brzkém mládí. Každý má v mládí něco... někdo si hraje na vojáky, někdo hraje fotbal a mladý Wilson na rodinné farmě zkoumal pod starým mikroskopem sněhové vločky, jež následně zkoušel překreslovat. Bylo mu tehdy patnáct let, když mu matka věnovala onen starý mikroskop.
Ono ale dostat sněhovou vločku pod mikroskop a následně ji hbitě a správně překreslit dříve, než roztaje, není nic jednoduchého. Sněhové vločky jsou svou stavbou až příliš složité. Pomoci měla Bentleymu v tomto ohledu fotografická kamera, kterou chtěl ve spojení s mikroskopem využít k dokonalému zachycení sněhové vločky. Čekalo na něj však mnoho nezdařených pokusů… až do 15. ledna roku 1885.
Tehdy se mu podařilo fotograficky nasnímat svou první sněhovou vločku. Tento konkrétní snímek je mimochodem považován za historicky první fotografii sněhové vločky. Bentley každou vločku, kterou hodlal zdokumentovat, zachytil na černou tabuli a následně rychle vložil pod mikroskopické sklíčko. Přestože se teplota držela pod bodem mrazu, nejednalo se o snadný proces.
Sněhové vločky v National Geographic
Největším nepřítelem byla sublimace. Tedy proces, kdy se pevné skupenství dané látky, v Bentleyho případě sněhové vločky, přemění na plynné, a přeskočí tedy kapalnou fázi. Wilson Bentley byl, stejně jako otec, farmářem, a musel si tedy prostřednictvím experimentů způsoby perfektního zachycení sněhových vloček vynaleznout sám.
V okolí farmy pochopitelně nežil nikdo, kdo by mu poskytl přesný návod nebo jakoukoli radu v tomto směru. Vločky fotografoval také na sytě černém sametu, přičemž fotoaparát byl propojen s mikroskopem. Dnes se již jedná o běžný způsob focení, na farmáře narozeného roku 1865 to byl však výjimečný výkon.
Nutno podotknout, že v Bentleyho případě se nejednalo o pouhou rozmařilost, ale o plnohodnotné vědecké bádání prostřednictvím fotoaparátu. To bylo také důvodem, proč si v závěru 19. století jeho mikrosnímků všimlo harvardské Mineralogické muzeum. Dostal se také ke spolupráci s profesorem historie přírody Georgem Henrym Perkinsem, se kterým publikoval článek o sněhových vločkách.
Tvrdil, že žádné dvě sněhové vločky nejsou totožné. O Bentleyho práci však vyšly články i v těch nejvěhlasnějších přírodovědeckých a vědeckých časopisech. Jednalo se například o National Geographic, Nature, Popular Science či Scientific American. O mikrosnímky sněhových vloček projevily zájem akademické instituce po celém světě.
Osudná zima
„Sněhové vločky jsou maličké zázraky nekonečné krásy. Na světě s největší pravděpodobností dvě naprosto stejné nenajdete,“ říkával o kouscích padajícího sněhu Wilson Bentley. Moc dobře věděl, o čem mluví, jelikož „studiu“ zasvětil opravdu celý život, během kterého se mu podařilo zachytit přes pět tisíc obrázků sněhových krystalů. Nezaměřoval se ale jen na sněhové vločky, mimo ně fotil veškeré formy přírodních vodních útvarů. Jednalo se o různé ledové struktury, ale i mraky, mlhu a dešťové kapky. Osudnou se mu paradoxně stala jeho milovaná zima, během níž silně prochladl. V důsledku prochlazení zemřel na rodinné farmě v Jerichu na zápal plic 23. prosince roku 1931.
Některými vědci mu během jeho života byla vyčítána skutečnost, že fotí pouze „fotogenické“ a dokonalé sněhové vločky, přičemž zanedbává ty obyčejně vypadající, kterých je údajně většina. Wilson „Vločka“ Bentley však zcela pravděpodobně viděl krásu a dokonalost ve všech vločkách. Byl tedy skutečně absolutním průkopníkem nejen ve studiu vzhledu a struktury sněhových vloček, ale i v oblasti mikroskopické fotografie.