Dva dny po událostech, které znamenaly vypuknutí sametové revoluce, vzniklo hnutí, jež představovalo jednu z rozhodujících rolí při vypořádávání se s komunistickým režimem. Jeho zakladatelé jej pojmenovali Občanské fórum a dodnes připomíná jeden z nejvýraznějších symbolů sametové revoluce. 19. listopadu to bude přesně 34 let od doby, kdy se poprvé objevilo na politické scéně. Tady je osm zajímavostí, které jsou spojeny s jeho začátky.
1. Autorem slavného loga je student
Stejně jako příběh založení tohoto jednoznačně opozičního hnutí s názvem Občanské fórum je zajímavý i vznik jeho loga. Jeho autorem je grafik Pavel Šťastný, který v roce 1989 navštěvoval první ročník UMPRUM. 25. listopadu se on i jeho spolužáci dozvěděli, že mezi studenty středních a vysokých škol byla vyhlášena soutěž o to, kdo rychle vytvoří nejlepší logo pro vzniklé Občanské fórum. Termín byl šibeniční, návrhy se měly odevzdat ten samý den do čtyř hodin odpoledne. Kdo se snažil udělat seriózní, promyšlené logo, měl jen malé šance. Vyhrál spontánní vtip, a tak se logem stalo modré „O“ s očima a úsměvem a červené „F“, jak ho všichni moc dobře známe. Smajlík zaujal a Pavel Šťastný spolupracoval s Občanským fórem až do té doby, co zaniklo.
2. Opozice se sjednotila proti komunistickému režimu ve 22 hodin
Hnutí, které mělo vyjednávat s tehdejší vládou, vzniklo v pražském Činoherním klubu ve večerních hodinách. O jeho vznik se zasadili čelní představitelé Charty 77. Jednalo se o reakci na brutální policejní zásah, ke kterému došlo 17. listopadu na Národní třídě. Nejdůležitějším orgánem se stal Koordinační výbor, v jehož čele stanul Václav Havel.
3. První důrazné prohlášení
Ještě téhož dne vyšlo prohlášení, ve kterém signatáři důrazně požadovali odstoupení politiků, kteří byli „...bezprostředně spojeni s přípravou intervence pěti států Varšavské smlouvy z r. 1968...“ Jednalo se o Gustava Husáka, Milouše Jakeše, Jana Fojtíka, Miroslava Zavadila, Karla Hofmanna a Aloise Indru. Vyzvali také ke složení funkce prvního tajemníka MV KSČ v Praze Miroslava Štěpána a federálního ministra vnitra Františka Kincla, protože „... jsou odpovědni za všechny zásahy, které policie v posledních měsících provedla pokojně manifestujícím občanům.“ Třetí bod se týkal zřízení vyšetřovací komise, která měla prozkoumat zásahy na Národní třídě, odhalit pachatele a navrhnout jejich potrestání. V této komisi měli být zastoupeni členové Občanského fóra. Posledním bodem deklarace byl požadavek, aby „...byli okamžitě propuštěni všichni vězňové svědomí, včetně těch, kteří byli zadrženi v souvislosti s posledními manifestacemi.“
4. Nebyl to jen Havel
Kromě dramatika a pozdějšího prezidenta Václava Havla patřili mezi zakladatele kněz Václav Malý, scenárista Jiří Křižan, herec Petr Čepek, mluvčí Charty 77 Alexandr Vondra a mnoho dalších. Václav Havel si vzal v Činoherním klubu slovo až jako desátý.
5. Název vymyslelo duo Urban-Havel
Na vytvoření názvu Občanské fórum „spolupracovali“ Jan Urban s Václavem Havlem. Novinář a pedagog Urban navrhl do názvu slovo „fórum“, inspiraci našel ve východním Německu, kde existovalo Nové fórum (Neues Forum). Václav Havel k němu přidal adjektivum „občanské“ a bylo hotovo.
6. První důležitá schůzka
Přelomová schůzka proběhla 26. listopadu 1989. V Obecním domě se sešla delegace Ústředního výboru Národní fronty, kterou vedl Ladislav Adamec se členy Občanského fóra. Ty zase vedl Václav Havel. Téhož dne odpoledne přišlo ideje hnutí podpořit na Letenskou pláň na půl milionu lidí, občané volali po zrušení vedoucí úlohy komunistické strany. A brzy se dočkali.
7. Co chtělo Občanské fórum?
„Naše země se ocitla v hluboké morální, duchovní, ekologické, sociální, ekonomické a politické krizi.“ Touto větou začíná prohlášení, které vydalo Občanské fórum 26. listopadu 1989, neslo název CO CHCEME. Občanské fórum chtělo, aby odstoupili političtí představitelé, kteří nesli zodpovědnost za zásah 17. listopadu 1989. Občanské fórum také požadovalo ustanovení komise k vyšetření zásahu z Národní třídy, propuštění politických vězňů a vznik politického pluralismu. Představitelé hnutí se také dožadovali uspořádání svobodných voleb.
8. Podobná organizace vznikla i na Slovensku
Verejnosť proti nasiliu, tak se jmenovala obdobná organizace, která vznikla 20. listopadu 1989 na Slovensku. V tento den jeho zakladatelé, mezi které patřili Milan Kňažko, Ján Budaj či Jozef Kučerák, přijali programové prohlášení. Toto hnutí dalo později za vznik například HZDS (Hnutí za demokratické Slovensko) a dalším politickým subjektům.
A zde se podívejte na 10 známých i méně známých tváří sametové revoluce: jsou mezi nimi studentští vůdci i duchovní.
Podobné články
Martin Miko
Jan StudničkaDoporučujeme
