fb pixel Vynálezce kontaktních čoček Otto Wichterle: Jak mu k jeho největšímu objevu pomohla stavebnice Merkur? – G.cz
Vyhledávání

Vynálezce kontaktních čoček Otto Wichterle: Jak mu k jeho největšímu objevu pomohla stavebnice Merkur?

+ DALŠÍ 1 FOTKA + DALŠÍ 2 FOTKY

Před 24 lety zemřel český vědec, který naučil svět lépe koukat. Mezi téměř 150 vynálezy profesora Otty Wichterleho stojí na předním místě měkké kontaktní čočky, které usnadňují život milionům lidí po celém světě. Kromě toho se v šedesátých letech zabýval třeba také vývojem prsních implantátů. Jenomže politika v tehdejším Československu podobný vědecký výzkum nepodporovala, a tak na tomto poli takový úspěch neslavil. Jaký byl životní příběh předního českého vynálezce?

Václav Roman
Václav Roman Aktualizováno 15.8.2022, 09:20

Kariéra přerušená válkou

Otto Wichterle patří bezesporu mezi nejvýznamnější představitele české vědy 20. století. Během svého života vydal více než 200 odborných publikací a jde o chemika světového formátu. Jeho oborem byla především organická chemie, proslavil se zejména vynálezem měkkých kontaktních čoček. Do dějin vědy se zapsal také objevem umělého vlákna silonu. Výrazně se zapsal do vývoje plastických hmot.

Narodil se 27. října 1913 v Prostějově. Po maturitě na gymnáziu se pustil do studia chemie na dnešní Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, zde se setkal s profesorem Emilem Votočkem, který mladého studenta v mnohém ovlivnil. U profesora pracoval po promoci jako asistent, a to až do 17. listopadu 1939, kdy nacisté uzavřeli všechny vysoké školy.

Proč se nenosí winopky?

V časech válečných se Wichterle přesunul do Výzkumného ústavu firmy Baťa ve Zlíně, kde se zaměřil na výzkum polyamidů. Byl u toho, když se zde začala psát historie silonu, tento nový materiál se měl dokonce původně jmenovat winop, což byla zkratka jmen tří spolupracovníků: WIchterle, NOvotný Procházka, jenomže doba (a podobnost s již známým nylonem) tomu nepřála.

V prosinci 1942 si pro Wichterleho přišlo Gestapo, které se pokoušelo o likvidaci odboje. Ve vzduchu viselo poslání do koncentračního tábora, ale díky korespondenci s německým chemikem Langenbeckem z toho byly nakonec „jen“ čtyři měsíce vězení.

Pedagog Wichterle

Krátce po válce odešel ze zlínského výzkumného ústavu a vrátil se do Prahy, kde se pustil do pedagogické činnosti. Snažil se narychlo zařídit chemické laboratoře, aby do nich mohli začít docházet posluchači už během prázdnin roku 1945. Napsal moderní učebnici anorganické chemie. V roce 1949 si rozšířil habilitaci na obor technologie umělých hmot a vybudoval katedru technologie plastických hmot, kterou dokonce vedl. V roce 1955 vstoupil Wichterle do Československé akademie věd a následně založil a vedl Ústav makromolekulární chemie.

V 50. letech si vzal do merku kontaktní čočky. Významným mezníkem se stal rok 1952, kdy si podal patentovou přihlášku na nový materiál, který se později ukázal vhodným pro vývoj kontaktních čoček. Nový materiál nesl označení HEMA. Tento gel pohlcoval velké množství vody, což vytvořilo příhodné vlastnosti materiálu: měkkost, menší dráždivost očí a lepší snášenlivost. Materiál také propouštěl vzduch. Původním záměrem profesora Wichterleho bylo nalézt vhodný materiál k výrobě očních implantátů.

Vyhazov z univerzity

Wichterle měl ideologické rozpory s představiteli komunistické strany a potýkal se kvůli tomu s celou řadou problémů. Jeho syn Ivan nebyl například napoprvé přijat na jedenáctiletku. S komunisty se dostával do křížku zvláště kvůli svému pedagogickému přístupu. V srpnu 1958 dostal výpověď.

V prosinci téhož roku byl jmenován vedoucím laboratoře makromolekulárních látek Československé akademie věd, kde se až do nástupu normalizace stal strůjcem řady úspěchů.

Dál usilovně pracoval na vývoji kontaktních čoček. Nalezení vhodného materiálu byl jen dobrý začátek. Bylo třeba dořešit velké množství technických problémů, třeba jak zpracovat okraje čoček, aby byly pravidelné. Nepravidelné okraje byly zpočátku velkým problémem. Žádný způsob zabrušování se neukázal jako přínosný. Řešení přišlo zčistajasna na Štědrý den v roce 1961, kdy si Wichterle doma z dětské stavebnice Merkur sestavil účinný stroj na odstředění gelu. Díky rotaci bylo docíleno přesných a neostrých okrajů, které nedráždily oči. Nedostatky byly odstraněny a zásadní myšlenka byla v ústavu dotažena k dokonalosti. Za pár let se měkké čočky rozšířily do celého světa.

Otto Wichterle byl v letech 1990 až 1992 prezidentem Československé akademie věd. V roce 1993 po něm byl pojmenován asteroid hlavního pásu. Významný český vědec zemřel 18. srpna 1998 ve věku 84 let.

A zde si můžete připomenout, že česká věda má světový formát: mezi nejcitovanějšími badateli je hned 10 našich mozků.

Podobné články

Doporučujeme

Další články