Česká věda má světový formát: mezi nejcitovanějšími badateli je hned 10 našich mozků

Obrázek uživatele vaclav.roman
10.12.2018, 11:12

Potvrdilo se, že čeští vědci mají světu co říct. Ukázal to čerstvě zveřejněný žebříček nejcitovanějších vědců světa, který od roku 2014 sestavuje společnost Clarivate Analytics. Letos lze v tomto seznamu najít hned 10 českých odborníků, což je velký úspěch. Pojďme si jednotlivé kapacity ve svém oboru představit.

Úspěchy české vědy

V seznamu najdete 1 % nejcitovanějších vědců světa, tedy ty, kteří jsou hybateli světové vědy. Citování v odborných článcích a publikacích je důležité, protože přispívá k lepšímu pochopení složitých výzkumů a šíření znalostí napříč společností.

Mezi desítkou českých vědců je jediná žena. Jedná se o kardioložku Renatu Cífkovou z Univerzity Karlovy, která se na seznamu objevila poprvé. Odbornice z Thomayerovy nemocnice v Praze nenechala bez poznámky, že je v této společnosti jedinou svého pohlaví: „To je smutné. Ukazuje to na to, že pro ženy u nás je stále obtížné proniknout mezi absolutní špičku.“ Renata Cífková se zabývá kardiovaskulárními chorobami a poukazuje na skutečnost, že své publikace, které jsou hojně citovány, vytváří hlavně po nocích a o víkendech, protože převážnou část pracovního dne se věnuje svým pacientům.

Poprvé se na seznam letos dostal také nanotechnolog Radek Zbořil, který vede výzkum pokročilých materiálů a technologií na Univerzitě Palackého. Výsledky práce jeho vědeckého týmu mají potenciál při čištění vod a hledání nových zdrojů energie.

Se zmíněnou Univerzitou Palackého je spojeno hned pět vědců ze seznamu. Dále jsou zde odborníci z Univerzity Karlovy a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Stálicí na seznamu je kardiolog a děkan 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Petr Widimský, který se na seznamu objevil už počtvrté. Čtyřikrát se na něm už vyskytl jeden z našich nejznámějších a mezinárodně uznávaných chemiků, profesor Pavel Hobza, který získal světovou proslulost díky objevu nepravé vodíkové vazby. Hobza patří mezi členy britské Královské chemické společnosti, která byla založena roku 1660 v Londýně. Citovanost jeho publikací svědčí o tom, že objevy byly velmi zásadní a přínosné.

Další český chemik, Martin Pumera z VŠCHT, pracuje usilovně na výzkumu nanorobotů a podařilo se mu vybudovat špičkový mezinárodní tým, o jehož výsledky je ve vědecké komunitě obrovský zájem.

Šest z našich nejvíce oceněných vědců působí v Akademii věd, jedním z nich je ekolog Petr Pyšek, který se zabýval například výzkumem, jak rostliny dobývají nová území. Obsazovat nová teritoria totiž není jen výsadou živočichů, jak by se mohlo na první pohled zdát. I rostliny jsou invazní a šíří se do nových lokalit, důsledky čehož Pyšek studuje. Stejnou problematikou se zabývá další odborník ze seznamu nejcitovanějších vědců, ekolog Jan Pergl.

A koho ještě v seznamu nalezneme? Poprvé se na něm objevil mikrobiolog Petr Baldrian, který je odborníkem přes půdní houby a bakterie. Další hojně citovaný vědec, chemik Ondřej Novák, poznamenal, že dostat se mezi nejcitovanější vědce není jen úspěchem jednotlivce. Často jde o výsledek kolektivní práce. Zkrátka, bez pomoci kolegů by se nikdo neobešel.

Další dva do tuctu

Kromě této desítky českých odborníků se na seznamu vyskytují dva zahraniční vědci, kteří mají velice úzká pojítka s českou vědou. Prvním je chemik Rajender S. Varma, druhým elektrochemik Patrik Schmuki. Oba dva se podílejí na výzkumu na olomoucké univerzitě.

Celkem tak má česká věda v žebříčku, který obsahuje přes 6000 nejcitovanějších vědců světa, hned dvanáct želízek. Porovnejme to s našimi sousedy. Německo se 356 vědci zůstává nedosažitelné, srovnávat se můžeme s Rakouskem, které má v seznamu čtyři desítky odborníků. Polsko je zastoupeno šesti vědci a Slovensko nemá v seznamu ani jednoho. Kiš-kiš!

A zde 3 čeští vědci pod 35 let, které letos vyznamenala Akademie věd.


Komentáře

Doporučeno pro vás