Před 235 lety se v obci Všeradice kousek od Berouna narodila Magdalena Dobromila Rettigová. Tato česká buditelka a spisovatelka, autorka básní, divadelních her a krátkých próz se proslavila především jako skvělá hospodyně a kuchařka. Je autorkou knihy Domácí kuchařka. Určitě ale není jedinou kuchařskou superstar, kterou se Česko může pochlubit.

Jana Mrákotová 31.1.2020, 00:07

Kdo nevaří není Čech... ani Moravák

Poslední dobou se nemůžeme zbavit pocitu, že kdo nevaří, ten snad není ani Čech nebo Moravák. Vaření se stalo celospolečenským fenoménem. Na jednu stranu se vlastně nemůžeme divit. Umět se ohánět v kuchyni má v našich končinách dlouhou tradici. A narodila se u nás celá řada skvělých mistrů kuchařského řemesla. Dnešní oslavenkyně Magdalena Dobromila Rettigová se bezpochyby řadí mezi ně!

Tuto pozoruhodnou ženu sice proslavilo její kuchařské umění, ale slušelo by se připomenout, že patřila mezi přední české buditele a osobně se stýkala s Františkem Palackým, s Josefem Jungmannem, Pavlem Josefem Šafaříkem a dalšími vlastenci. Stála u všech významných kulturních akcí svého okolí a referovala o nich jako dopisovatelka časopisu Květy. Ale skutečnou slávu a nesmrtelnost jí přineslo opravdu vaření. Její kuchařská kniha „Domácí kuchařka, aneb pojednání o masitých a postních pokrmech pro dcerky české a moravské“ se stala legendární a kdybychom si osvojili tehdejší dávkování, tak podle postupů "vraz do toho 10 žloutků , k tomu 4 loty cukru," určitě skvěle navaříme i dnes. Rettigové bývalo vyčítáno, že jsou její recepty drahé a náročné na suroviny. Ale celkem neprávem. Ano, měla ráda kvalitu, a tak v jejích receptech se to sice hemžilo masem, vajíčky, smetanou, cukrem a tukem, ale neměli bychom zapomínat, že ráda a také poměrně často vařila ve velkém a vše tak bylo dávkované pro tucet strávníků, což znamená pro 12. Rettigová naopak učila hospodyňky šetřit, neplýtvat a využívat i zbytky, které by rozmařilejší hospodyňky třeba vyhodily.