Vojtěch Náprstek na útěku
Vojtěch Náprstek byl naprosto výjimečná osobnost, která se zajímala o aktuální dění kolem sebe. Není tedy překvapující, že v roce 1848 nemohl zůstat stranou revoluce a musel se jí aktivně zúčastnit. Po porážce povstalců se však ocitl před těžkou volbou. Buď mohl uprchnout, nebo čelit smrtelnému nebezpečí. Tak se, stejně jako mnozí jiní, rozhodl opustit svou domovinu. Tehdy ještě pod jménem Adalbert Fingerhut, což je německá varianta jeho jména, se rozhodl vypravit do Ameriky. Měl však jeden problém – vůbec neovládal angličtinu.
Jeho neznalost angličtiny mu však nezabránila v tom, aby se v Americe poměrně rychle prosadil. I když neměl dostatečné jazykové schopnosti, tak v komunitě Čechů a Němců, která zde byla poměrně rozšířená, se dokázal snadno orientovat. I když němčinu hluboce nenáviděl a doma by ji nejradši nikdy nepoužil, v nové zemi se mu náramně hodila. Jeho začátky v Americe však rozhodně nebyly jednoduché. Vojtěch Náprstek neodplul do Ameriky sám. Vzal s sebou svou tehdejší přítelkyni, která se však vůbec nezamlouvala jeho matce Anně. To byl jeden z důvodů, proč bohatá matka odmítla svého syna finančně podporovat. Vojtěch se však dokázal uživit i bez rodinné pomoci, protože tehdy neměl jinou možnost. Po několika různých zaměstnáních, včetně práce v truhlárně a různých pomocných pracích, si nakonec otevřel vlastní knihkupectví.
To však nebylo všechno. Po deseti letech strávených v Americe se Vojtěch Náprstek stal nejen politikem a diplomatem, ale také si prošel značným vývojem v názorech. Na začátku měl velmi naivní představy o vytvoření slovanské vesnice nebo města v Novém světě, ale tento plán ho brzy opustil. Nakonec si na Ameriku natolik zvykl, že jeho návrat do Rakousko-Uherska po devíti letech byl překvapující i pro něj samotného.
Po návratu začal Vojtěch Náprstek rychle vnímat, jak výrazně Rakousko-Uhersko zaostává za Amerikou. "O průmyslové revoluci se ještě nevědělo, technické novinky sem nedorazily, jediným médiem byly noviny s převážně státním obsahem… Ženy se scházely maximálně u kafe s kamarádkami a o emancipaci se ještě vůbec nemluvilo," přiblížila situaci historička Milena Secká z Náprstkova muzea pro Český rozhlas. Pro Vojtěcha Náprstka, který byl silným propagátorem pokroku, to byl naprostý šok. Rozhodl se proto situaci zlepšit. Po návratu domů proto založil knihovnu a brzy následoval i vznik Amerického klubu dam, do kterého, jakožto bohatý a svobodný muž, neměl přístup.
Knihovna, kterou Vojtěch Náprstek založil, neodpovídala dnešním představám o tradičních knihovnách. Bylo to spíše kulturní centrum, kde se diskutovalo, plánovaly všemožné akce a pořádaly přednášky. Náprstek měl k dispozici prostory v rodinném lihovaru, které si sám přizpůsobil pro tento účel. Nicméně, jedna věc mu v jeho knihovně stále chyběla. Kromě Boženy Němcové a Karolíny Světlé sem téměř žádné ženy nezavítaly. Tento problém vyřešil. Na jednu z přednášek pozval výhradně ženy prostřednictvím Karolíny Světlé.
Problémem však bylo, že organizátor byl svobodný a bohatý muž, což bylo pro ženy nevhodné. Karolína Světlá se musela zaručit, že Vojtěch Náprstek se na přednášce osobně neobjeví, aby se neohrozila důstojnost setkání. Díky tomu se ženy skutečně sešly, a přednáška je natolik inspirovala, že založily Americký klub dam. Takto vlastně Vojtěch Náprstek, i když se osobně nezúčastnil, přispěl k zahájení emancipačního hnutí v Čechách. Během setkání se schovával za dveřmi, aby nepobuřoval přítomné dámy svou přítomností.
To dokazuje, že situace v této době byla naprosto absurdní a tehdejší zvyky absolutně neodpovídaly například současné situaci, která se posunula o stovky světelných let kupředu.
Zdroje informací:
https://www.kudyznudy.cz/ceska-nej/osobnost/vojta-naprstek-nejvetsi-mecenas-ceskych-cestovatel
https://plus.rozhlas.cz/vojta-naprstek-byvaly-revolucionar-amerikan-ale-predevsim-cesky-vlastenec-a-7445642
https://www.nm.cz/navstivte-nas/program/expozice/vojta-naprstek