1) Absolutní vítěz: ANO
O tom, kdo je absolutním vítězem letošních voleb, nemůže být pochyb. Hnutí ANO Andreje Babiše získalo bezmála 30 % všech hlasů a sám Babiš s více než 50 tisíci preferenčními hlasy byl zároveň nejvíce kroužkovaným kandidátem. Babiše nezastavily ani jeho četné kauzy a ani to, že do voleb šel jako trestně stíhaný. Jeho hnutí ANO ve sněmovně získá suverénně nejvíce poslanců, podle předběžných odhadů 78. Otázkou ale je, s kým půjde do koalice, jelikož většina představitelů ostatních stran se proti spolupráci s ANO vymezovala.
2) Absolutní poražený: ČSSD
Sociální demokraté v předchozích volbách zvítězili, letos dosáhli nejhoršího výsledku v polistopadové historii. Strana, která před pár lety neměla problém dosáhnout vyšších výsledků než letos hnutí ANO a byla dominantní politickou silou v Česku. Úpadek sociální demokracie je nicméně pozorovatelný napříč Evropou. Vnitrostranický rozkol konzervativního a liberálního křídla a vládní krize, která vyvrcholila rozdělením sil ve vedení strany mezi Bohuslava Sobotku, Milana Chovance a Lubomíra Zaorálka, způsobily, že někdejší voliči ČSSD letos dali své hlasy jiným stranám nebo nevolili vůbec.
3) Překvapení č. 1: Piráti
Pomyslným skokanem letošních voleb jsou bezesporu Piráti. Strana vedená nezaměnitelným Ivanem Bartošem se vymanila ze zažité představy o partičce ajťáků a ukázala, že je schopna oslovit téměř 11 % všech voličů. Před čtyřmi lety měli Piráti jen 2,5 % a letos měli ze všech stran třetí nejlepší výsledek. Laťku si ale nasadili členové Pirátů vysoko a jejich voliči mají velká očekávání, která nebude lehké naplnit. Piráti si poprvé vyzkouší sněmovní politiku a je jen na nich, jak své šance využijí.
4) Překvapení č. 2: SPD
Překvapil i vysoký zisk hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury. Ač SPD různé průzkumy predikovaly maximálně 8 %, dokázalo Okamurovo hnutí dosáhnout dvouciferného výsledku. Okamurovi nejvíce pomohl protiuprchlický apel, jelikož se v plejádě všech antiimigračních stran stal nejvýraznější postavou a dokázal tak sesbírat hlasy napříč těmi voliči, kteří se vymezují proti islámu. Druhým výrazným tématem, kterým Okamura své voliče oslovil, je silné akcentování prosazování referenda o vystoupení z Evropské unie. Okamurovo hnutí tak bude nejsilnějším zástupcem čistě antisystémových stran.
5) Levicoví poražení: KSČM a Strana zelených
Celkovým poraženým těchto voleb je levice jako taková. Nejen sociální demokraté se potýkají s debaklem. Komunisté jako příklad nejkonzervativnější krajní levice se do letoška těšili z toho, že nikdy neměli méně než 10 % a své pevné místo v opozici měli vždy jisté. Nyní jsou rádi za něco málo přes 8 %. Úplně nejhůře z levicových stran ale dopadli Zelení, kteří nedosáhli ani na 1,5 %, což je minimální hranice zaručující státní finanční příspěvek. Předseda Matěj Stropnický ihned rezignoval na svůj post.
6) Pravicový poražený: TOP 09
Nejsilnější pravicová strana předchozích voleb ve volbách letošních prakticky do poslední chvíle vůbec neměla jisté, že se do sněmovny vůbec dostane, a ve finále se zmohla na žalostných 5,28 %. Předseda Miroslav Kalousek odmítl za tristní výsledek přijmout jakoukoliv odpovědnost a mnoho lidí se shoduje na tom, že právě jeho arogantní umíněnost je důvodem propadu topky. Hulvát Kalousek holt není elegantní kníže Schwarzenberg, který už bohužel není nejmladší. Stranu z naprostého marasmu vytáhl Dominik Feri, který alespoň dokázal na Facebooku zmobilizovat ty nejmladší voliče.
A TADY si přečtěte, že loď sociálních demokratů v Evropě klesá na dno.