Vítězný únor odstartoval rudý teror: Komunistům pomáhaly i sovětské tajné služby – G.cz
Vyhledávání

Vítězný únor odstartoval rudý teror: Komunistům pomáhaly i sovětské tajné služby

Vlevo na portrétu Gottwald, vpravo Stalin + DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Před 71 lety vyvrcholily události "Vítězného" února. V Československu došlo k pádu demokratického systému a moci se chopili komunisté podporovaní Sovětským svazem. Předseda vlády Klement Gottwald po schůzce s prezidentem Edvardem Benešem vyhlásil "vítězství pracujícího lidu" a začalo jedno z nejtemnějších období naší novodobé historie.

Václav Roman
Václav Roman 25.2.2019, 15:01

Vítězný únor den po dni

25. únor 1948 byl oficiálním začátkem krutovlády komunistů, kteří se chtěli chopit moci už po porážce nacistického Německa a postupnými kroky se na to připravovali. Z Moskvy byly činěny tlaky na předsedu československé vlády komunistu Klementa Gottwalda. Sovětský vůdce Josif Vissarionovič Stalin později tvrdil, že KSČ by bez činnosti sovětských tajných služeb neměla v únoru 1948 šanci zvítězit.

Podívejte se, co se v únoru 1948 všechno odehrálo:

Pátek 13. února

Pověstný pátek třináctého byl počátkem nešťastných událostí, které vyústily ve státní převrat. Tento den odvolal ministr vnitra Václav Nosek (KSČ) 8 policejních ředitelů a nahradil je členy KSČ. Kádrové změny pobouřily nekomunistické ministry. Vláda rozhodla, že odvolaní ředitelové se musí znovu ujmout svých funkcí. Nosek byl ale proti.

Jen pro představu v tehdejší vládě Klementa Gottwalda bylo 9 komunistů, 4 lidovci, 4 národní socialisté, 4 slovenští demokraté, 3 sociální demokraté a 2 nestraníci.

Pondělí 16. února

Národní socialisté se dohodli, že pokud nebudou komunisté respektovat vládní rozhodnutí, podají demisi.

Úterý 17. února

Tento den začala vládní krize. Na vládě se mělo projednávat zneužívání Bezpečnosti komunisty. Gottwald k tomu však nedal prostor, protože ministr vnitra Nosek se schůze vlády z důvodu nemoci neúčastnil. Národní socialista Hubert Ripka přišel s návrhem podat demisi, s čímž souhlasili ministři tří nekomunistických stran. Chtěli přimět komunisty, aby se podřídili rozhodnutí vlády, případně vyvolat vládní krizi, která by vedla k předčasným volbám. Tři nekomunistické strany (Československá strana lidová, Československá strana národně socialistická, Demokratická strana) doufali, že případnou demisi jejích ministrů by následovali i ministři sociální demokracie.

Komunisté vyzvali pracující lid k ostražitosti a navíc byla vyhlášena pohotovost Státní bezpečnosti v Praze.

Středa 18. února

Tři nekomunistické strany se rozhodly bojkotovat schůze vlády, dokud nebude provedeno požadované usnesení vlády ze dne 13. února. Prezident Edvard Beneš měl jednat s národními socialisty, údajně byl na jejich straně a vyžadoval provedení vládního usnesení.

Čtvrtek 19. února

Chuť podat demisi zesílila. Komunisté se snažili na svou stranu získat sociální demokraty a vytvořit s nimi většinovou levicovou vládu. Neuspěli. Gottwald informoval Beneše o tom, že se některé vládní strany snaží rozbít vládu. Beneš vzkázal, že v případě vládní krize úřednická vláda nebude, že by vznikla nová vláda, v jejímž čele by byl opět Gottwald

Do Prahy přiletěl poradce ze Sovětského svazu. Náměstek ministra zahraničí Valerian Zorin měl Gottwaldovi předat vzkaz od Stalina, aby předseda československé vlády požádal SSSR o vojenskou pomoc.

Pátek 20. února

Na schůzi vlády se dostavili jenom komunisté a sociální demokraté. Místo toho se podávaly demise. Jako první ji podali národně socialističtí ministři, následovali je Demokratické strany a nakonec i lidovci. Celkem podalo demisi 12 ministrů z 26, sociální demokracie se nepřidala.

Sobota 21. února

Komunisté chtěli chtěli vyřešit krizi tím, že do místo ministrů v demisi budou do vlády dosazeni jejich kandidáti. Na Staroměstském náměstí proběhla velká demonstrace na podporu KSČ. Komunisté začali budovat vlastní ozbrojené složky tzv. Lidové milice. Gottwald pohrozil, že když Beneš demisi ministrů nepřijme, bude vyhlášena generální stávka a do ulic budou vyslány nově utvořené Lidové milice. Dokonce měl hrozit i Sovětským svazem. Předtím však už Gottwald žádost o vojenskou pomoc sovětského svazu odmítl.

Neděle 22. února

Konal se sjezd závodních rad a odborů, na kterém převzali iniciativu komunisté. Bylo odhlasováno velké znárodňování soukromého majetku. Také byla schválena hodinová generální stávka, ke které mělo dojít 24. února.

Pondělí 23. února

Na Pražský hrad pochodovaly na podporu prezidenta tisíce studentů, komunisté však proti nim tvrdě zasáhli.

Úterý 24. února

Na celém území republiky vypukla hodinová generální stávka, které se zúčastnilo na 2,5 milionu lidí.

Středa 25. února

Gottwald vážně nemocnému Benešovi dále vyhrožoval a ten nakonec jeho nátlaku podlehl a ustoupil. Prezident Beneš přijal demisi 12 ministrů i dvou ministrů za sociální demokracii, kteří ji ten den podali. Následně podepsal dekrety nových členů vlády dle návrhů KSČ. To však bylo v rozporu s ústavou, neboť při demisi nadpoloviční většiny poslanců měl prezident vládu rozpustit, vypsat nové volby nebo pověřit někoho vyjednáváním o vládě nové.

Že prezident všechny komunistické návrhy přijal, oznámil Gottwald při svém nechvalně proslulém projevu kolem páté hodiny odpolední na Václavském náměstí.

A zde si můžete přečíst, jak to bylo s těmi Lidovými milicemi.

Podobné články

Doporučujeme

Další články
Zavřít reklamu