Vánoce se k nám blíží mílovými kroky a nemění na tom nic ani to, že se plno zvyků a tradic, které se k nim váží, musí letos kvůli koronaviru změnit, odsunout nebo v krajním případě úplně zrušit. Co naštěstí zůstává konstantou, jsou vánoční stromky. Ten svůj bude tak mít opět i republika na pražském Staroměstském náměstí. Jaká je ale historie tohoto zvyku, a které stromky byly ve světě ty „nej?“
Strom republiky zářit bude
Tak vánoční strom na Staroměstském náměstí už stojí. Jedná se o smrk ztepilý, který rostl 40 let a měří úctyhodných 17,5 metrů. Pochází z Kamenného Přívozu kousek od Prahy. Již tento víkend se představí nazdobený v barvách trikolóry v celé své kráse. Na jeho finální podobě se právě teď intenzivně pracuje. Pro zajímavost - koulí na něm můžete napočítat víc než tři stovky a světelných řetazů je neuvěřitelných 6 kilometrů! Hvězda na špici pak měří kolem 3 metrů do výšky.
Co si ale letos musíme odpustit je paráda kolem jeho rozsvěcení, stejně jako klasické vánoční trhy. „Bude to elektronickou formou, videem, které se objeví na sociálních sítích. Vzhledem k bezpečnosti nebudeme říkat přesný čas. Bude to během prvního adventního víkendu, zřejmě v noci,“ uvedl šéf Technologie hl. města Prahy Tomáš Jílek. Tak alespoň, že tak. A podobně se k situaci staví z pochopitelných důvodů i jiná města. Nedá se prostě nic dělat.
První bylo Brno
První Strom republiky ale kdysi nestál v Praze, jak bychom si mohli myslet, ale v Brně a za vznikem této tradice stál spisovatel Rudolf Těsnohlídek. Poprvé se v Brně, na náměstí Svobody slavnostně rozsvítil 13. prosince 1924. Dva roky nato se tím inspirovala Plzeň, pak i Praha a na konci 20. let už z vánočních stromečků na náměstích byla tradice snad v každém českém městě. Tradice, která přežila i druhoválečný zákaz svícení a antiduchovní komunismus. Díky bohu.
Co Těsnohlídka k tomuto počinu vedlo? Vlastně jeho outlocitnost. Právě pod rozsvícenými větvemi pořádal dobročinnou sbírku peněz na stavbu nového sirotčince. Pět let před tím, tedy v roce 1919, si šel s přáteli koupit vánoční stromek a při jeho vybírání objevil plačící sedmnáctiměsíční holčičku, kterou její zoufalá matka odložila, protože jí nebyla schopná uživit. Těsnohlídkem, který trpěl celý život depresemi to otřáslo tak, že vložil energii do přípravy sbírky na dětský domov a spojil to právě se Stromek republiky. O dva roky později se přidala Plzeň a následně i Praha. A dnes už jsou rozzářené stromy ozdobou každého města a vlastně i vesnice. A i to spojení s charitativními sbírkami v celé řadě případů funguje i dnes.
Za vším hledej Němce
Právě na veřejných prostranství se koneckonců první vánoční stromky objevovaly. Lidem se to ale zalíbilo natolik, že se nechali inspirovat a ve skromném příbytku si začali zdobit větvičky. Na vůbec nejstarší zmínku o ozdobeném vánočním stromku se můžeme podívat do brémské kroniky. Právě v severoněmeckých Brémách mohli lidé v roce 1570 obdivovat vánoční stromek poprvé. Z Německa se tento zvyk pak začal šířil do zbytku Evropy. K rozmachu ale došlo až v průběhu 19. století.
U nás se tradice vánočního stromku váže k divadlo. V roce 1812 si ředitel Stavovského divadla Johann Carl Liebich nechal před svým domem v pražské Libni nazdobit první vánoční strom. Údajně se jednalo o jedli. Liebich znal tento zvyk ze své rodné Mohuče a chtěl své české přátele překvapit a potěšit. A povedlo se mu to. Některým jeho sousedům se nazdobený stromek zalíbil a nazdobili si svůj, jiní mu jej záviděli a nazdobili si svůj… zkrátka a dobře, šířilo se to jako lavina. Zvyk si oblíbili lidé nejprve ve městech, až posléze se rozšířil na vesnice. Lidé si stromky zdobili různými figurkami z těsta, perníky, ovocem a od roku 1860 pak i svíčkami.
Katolická církev nejásala
Podobné zkrášlování stromků nesla katolická církev zprvu nelibě, neboť to považovala za pohanský zvyk. Pohané živé stromy zdobili a následně kolem nich tancovali, aby se zalíbili svým bohům. Církev si však v tomto obyčeji našla křesťanskou symboliku, čímž mu dala zelenou. Strom má být symbolem Ježíše Krista. Jeho život začal v dřevěných jeslích a skončil na dřevěném kříži. Zelené větve pak znamenají život věčný. Zprvu byly oblíbenou ozdobou jablka, která připomínají Evu a její první hřích… A tak už to nikdo nezpochybňoval.
A co vy? Už máte ten svůj stromek vybraný? Koneckonců ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) slíbil, že stromečky si budeme moci normálně vybrat a zakoupit, tak mu budeme věřit, že nám to jeho PES dovolí. Zatím si ale můžeme rozmyslet, do jakého hávu ho letos oblékneme. Pro inspiraci se podívejte do naší galerie, kde jednak uvidíte fotky ze Staroměstského náměstí, ale také ty nejkrásnější vánoční krasavce z různých koutů světa! Zjistíte, že fantazii, ale také financím, se meze nekladou. A zabrousíme trochu i do historie.
Přejeme vám klidný advent.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
Jan Fiedler
