Dohodnem se konečně?

V roce 1972 již byla americká společnost zcela otrávená vietnamskou válkou. Prezident Richard Nixon, který v roce 1968 vyhrál volby po příslibu, že nepopulární konflikt ukončí, se po čtyři dlouhé roky snažil všemožně přinutit vietnamské komunisty k mírovým jednáním. Přestože díky Nixonovu programu vietnamizace, kdy měla většinu pozemních bojů odvést jihovietnamská armáda, byla již větší část amerických jednotek z Vietnamu venku, nadále americké letectvo vytrvale asistovalo při vojenských operacích. S blížícími se prezidentskými volbami byl navíc Nixon nucen dostát svých slibů. Až masivní bombardování severovietnamských strategických cílů v rámci Operace Linebacker, první takovéto letecké akce od roku 1968, přinutilo komunisty opět usednout k jednacímu stolu.

GALERIE Vánoční bombardování

+ DALŠÍ 3 FOTKY + DALŠÍ 4 FOTKY

Severovietnamci si uvědomovali Nixonovu těžkou pozici před listopadovými volbami a snažili se mírovou dohodu uzavřít, pokud možno, do tohoto termínu. V říjnu 1972 tak mohl Nixonův bezpečnostní poradce Henry Kissinger nadšeným Američanům oznámit, že „mír je na dosah ruky“ – později bylo uváděno, že tato fráze Nixonovi s největší pravděpodobností vyhrála volby. Jenže i přes Kissingerovo veřejné nadšení se ukázalo, že situace bude přeci jen o něco komplikovanější. Jihovietnamská vláda vedená prezidentem Nguyen Van Thieu mírovou dohodu odmítla a žádala větší bezpečnostní záruky a stažení komunistických vojsk ze své země – to zase rozčílilo severovietnamské vyjednavače, kteří okamžitě přišli s vlastními požadavky na odchod Thieua. Když jim nebylo vyhověno, odešli komunisté od jednacího stolu.

Švédi přirovnali Nixona k nacistům

V prosinci tak byl znovuzvolený Nixon odhodlán do své lednové inaugurace mírová jednání dotáhnout do konce, ať to stojí, co to stojí. 18. prosince 1972 tak na jeho pokyn začala Operace Linebacker II, pro kterou se ale vžil výraz Vánoční bombardování. Tato největší americká letecká operace od konce druhé světové války měla masivním kobercovým bombardováním severovietnamských cílů včetně hlavního města Hanoje přinutit komunisty k přijetí mírové dohody. Po 11 dní bylo nasazeno přes 200 bombardérů B-52 a přes 2000 taktických letounů, které nad Hanojí rozpoutaly naprosté peklo – na Severní Vietnam bylo shozeno přes 15 tisíc tun výbušnin, v důsledku čehož byla tamější infrastruktura srovnána se zemí včetně několika omylem vybombardovaných nemocnic. Zatímco Američané přišli o 43 vojáků a 49 bylo zajato, severovietnamské vojenské oběti dodnes nejsou přesně známy – na 1624 civilistů pak přišlo o život.

mohlo by vás zajímat

Z mocného vládce nemocným uprchlíkem: Poslední íránský šáh se přátelil s Nixonem a umíral s pytlíkem rodné půdy u nohou

Razance vánočního náletu, který svou intenzitou i brutalitou překonal i neslavný drážďanský nálet z roku 1945, vyvolala prudké negativní reakce z celého světa včetně další vlny protiválečných protestů. Ve Spojených státech tisk obviňoval Nixona z použití taktik z doby kamenné, a některé noviny dokonce neváhaly celou operaci označit za genocidu. Část novinářů se pak obávala o prezidentovo duševní zdraví a otevřeně jej označovala za šílence. Nejdále pak zašel švédský premiér Olof Palme, známý pacifista, který bombardování přirovnal k dalším válečným zvěrstvům, jako byl nacistický masakr v Babi Yaru, sovětské popravy v Katyni, vypálení Lidic či vyhlazovací tábory v Treblince.

Operace Linebacker II přesto nakonec přinutila komunisty k dalšímu jednání a v lednu 1973 byly podepsány Pařížské mírové dohody, které ukončily válku ve Vietnamu. Mír v této zemi přesto nenastal a po americkém odchodu ze země boje nadále pokračovaly až do krvavého sjednocení země v roce 1975.