V roce 1953 Plzeň vyhlásila válku ČSR: Povstání, o kterém jste nikdy neslyšeli – G.cz
Vyhledávání

V roce 1953 Plzeň vyhlásila válku ČSR: Povstání, o kterém jste nikdy neslyšeli

+ DALŠÍ 1 FOTKA + DALŠÍ 2 FOTKY

Začátkem června 1953 se plzeňským dělníkům a studentům podařilo převzít kontrolu nad městem, dobýt radnici a slavnostně zapálit patnáctimetrový billboard "Se Sovětským svazem na věčné časy!" Šlo o poslední velké násilné povstání na území Československa a vy jste o něm dost možná nikdy neslyšeli.

Jan Studnička
Jan Studnička 3.6.2020, 09:30

Nebojte, reforma nebude

30. května 1953 v pět hodin odpoledne oznámil tehdejší předseda vlády Viliam Široký, že stávající bankovky platí jenom do konce měsíce, tedy asi sedm hodin, a začíná velká měnová reforma. V praxi to znamenalo, že všechny existující bankovky se odevzdají a budou vám za ně vydány nové v odpovídající hodnotě. Ta odpovídající hodnota se velice lišila, členové strany dostávali dobrý kurz, ale pokud jste měli, nedej Bože, uloženo na účtě větší množství peněz, mohly vám být peníze vydány i v poměru 50:1, takže ze sto tisíc v bance jste najednou měli tisíce dva.

Spoustu lidí v Československu to tenkrát zaskočilo, protože se traduje, že ještě 29. května večer říkal prezident Zápotocký do rozhlasu, že jsou to jenom fámy a lidé ať se o své peníze nebojí. Sprostá kampáň to byla. Možná jste si všimli, že jsme napsali “traduje se” a to proto, že nikdo si dnes už není jist, jestli to do rádia řekl nebo ne. Někteří historikové tvrdí, že nic takového nezaznělo, jiní zase tvrdí, že to Zápotocký řekl a záznam v archivu rozhlasu byl dodatečně přemluven.

Možná vás zajímá, proč se vůbec reforma dělala. Inu měl to být způsob, jak zlikvidovat černý trh, posílit dělnickou třídu a hlavně kontrolovat nabídku s poptávkou. Československo se totiž zapojilo do politicko ekonomického vlivu Sovětského svazu, investovalo do strojírenství, ekonomika letěla vzhůru, lidé vydělávali hromady peněz… ale spousta věcí byla na příděl a nikdo si za svoje peníze nemohl pořádně nic koupit, protože nebylo spotřební zboží.

Tak na co by lidem pak byly peníze, že?

Japa si to představuješ tuto?

Nejspíš si dovedete představit, že tahle událost spoustu lidí namíchla. Koho ale celá věc vytočila nejvíc, byli zaměstnanci plzeňské Škodovky. Tedy, tenkrát se jmenovala “Závody Vladimíra Iljiče Lenina”. Těm totiž byla velice netradičně výplata vydána před koncem měsíce, tedy před reformou. Takže s nimi strana vyběhla ještě víc než se zbytkem národa.

Ranní směna, která přišla 1. června do práce, byla vytočená do běla a požadovali vysvětlení od svých nadřízených, ale zjistilo se, že lokální členové KSČ jsou úplně stejně zmatení jako všichni ostatní. Během rána se tak ve Škodovce shromáždil asi tisícihlavý dav, který nakonec rozzuřeně vyrazil do centra města k radnici. Cestou se k nim přidávali další lidé, většinou dělníci a studenti. Před radnicí se tak sešlo několik tisíc vážně naštvaných lidí, kteří skandovali protirežimní hesla a nakonec vyslali dovnitř své dva zástupce. Když zjistili, že zástupci byli zatčeni, vtrhli na radnici a začali “skartovat” veškeré vybavení a dokumenty tím, že je házeli z oken. A pak už se to šířilo jako oheň.

Během dopoledne protestující ovládli v podstatě celé vnitřní město, pustošili úřední budovy a valili se ulicemi jako nezastavitelná síla. Velice rychle se zjistilo, že protestujících je všude tolik, že policie ani s podporou lidových milic nemá šanci situaci zvládnout a esenbáci prchali z města.

Dav nadšeně zapálil ohromný billboard patnáct na deset metrů, na kterém byla mapa SSSR a nápis “Se Sovětským svazem na věčné časy!”. Přivolaní hasiči se pokusili požár uhasit, ale povstalci (ano, už je to povstání) jim prořízli hadice, takže žádné hašení se nekonalo.

Odpoledne dav vzal útokem věznici na Borech s cílem osvobodit politické vězně, ale po několika neúspěšných pokusech vyrazit bránu a s ohledem na to, že stráž vypadala, že je ochotna začít střílet do lidí, se od plánu upustilo. Dav čekal na zprávy ze zbytku republiky, že se dělníci všude přidávají k povstání, ale bohužel… místo pozitivní zpráv přišla armáda.

Impérium vrací úder

Vojska ministerstva obrany, pohraničníci od nedaleké čáry a posílené jednotky lidových milic vjely do města podvečer a pod drtivou technickou převahou se dav rychle vzdal. Ale ne úplně všude. Při bojích bylo celkem zraněno 250 osob, padesát vojáků a dvě stě povstalců. Celkem bylo v Plzni zatčeno 650 osob a tři stovky z nich byly nakonec odsouzeny.

Různě po republice se protestovalo taky, na Ostravsku se například zatklo necelých sto lidí, ale Plzeň… Plzeň zažila malé povstání.

Ze strategického hlediska nešlo o nic významného, ale prudkost povstání komunisty doslova vyděsila, hlavně to, že mezi protestujícími byly desítky straníků. Dělaly se velké čistky, ale aby se uklidnil národ, vláda sáhla po několika populárních rozhodnutích jako třeba to, že trochu polevili s industrializací a militarizací země. Paradoxně se tak díky Plzeňskému povstání většina země uklidnila, a když pak zuřily nepokoje v Polsku a Maďarsku, Československo už bylo pevně v rukou KSČ a Ruska.

Na hrdiny ze Škodovky ale zapomenout nesmíme, protože přesně to si komunističtí pohlaváři celou dobu přáli.

Podobné články

Doporučujeme

Další články