Mníšek je chro chromý strachem

Už několik měsíců je západ středočeského kraje, ale hlavně mníškovský mikroregion, zaplaven hotovou invazí divokých prasat. A není to zpráva ve stylu televize Nova, kdy štáb zjistí, že na poli běhal divočák, a protože potřebuje v reportáži napětí, natočí ještě mateřskou školku bez plotu a hlasatelka k tomu dodá něco jako: "Necelých sedm kilometrů od místa je ale i tato mateřská školka bez jakéhokoli oplocení. A všichni si dovedeme představit, co by se stalo, kdyby prase… DOBĚHLO AŽ SEM!" Taková reportáž vážně existuje, mimochodem. V Mníšku je ale situace trochu jiná. Je to dvacetičlenné stádo, které se z večera prohání dětským hřištěm uprostřed sídliště a další kousky jsou zatím někde ve zbytku města.

Divoká prasata mohou být nebezpečná, zvlášť, pokud má bachyně pocit, že ohrožujete její mladé… nebo když je prase zraněné. Jedno takové raněné prase už třetí den pobíhá na okraji Mníšku, právě u dětského hřiště, a místní se tam bojí chodit. A nejenom, že jsou lidé v nebezpečí, ale divočáci také zpustoší, na co přijdou. Zryli v podstatě každý trávník ve městě, narážejí do aut a demolují ploty.

GALERIE Prasata vs vlci

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Odkud se všechna ta prasata najednou vzala? Dobrá otázka! Důvodů k přemnožení prasat je hned několik. Tím prvním jsou zemědělské praktiky středočeského kraje. Prasata nemají ráda otevřený prostor, takže když jsou pole členitá, je na nich více plodin a mezi nimi přírodní pásy plané trávy, většinou divočáci nedoklopýtají až k městu a zároveň je snažší je v přírodních pásech střílet. Ale protože je všude kolem Mníšku řepka, která se táhne od lesa až k městu, divočáci se nemusí bát.

Tím druhým důvodem jsou nezvykle teplé zimy, které bachyním dovolí porodit ne dvakrát, ale čtyřikrát ročně. Populace prasat se tak každý rok zvedne o dvě stě až tři sta procent.

Ve zkratce; za invazi do Mníšku ve zkratce mohou klimatické změny a Andrej Babiš.

mohlo by vás zajímat

To zas bude v álejích nablito!: 10 nejlepších hlášek ze Slavností sněženek

Namístě je samozřejmě otázka, proč myslivci kance nepostřílí? A odpověď je velice jednoduchá: prasata přece nejsou nevinní lidé, aby po nich myslivci stříleli. Jako před několika měsíci ve Zlíně, i tady myslivci tvrdí, že nehodlají střílet v nehonební oblasti, protože to je o kriminál.

Starostka Mníšku pod Brdy Magdalena Davis ze Strany zelených ale přišla na typicky zelené řešení. Nechat přírodu, ať se s tím popere sama a nasadit vlky, kteří by mohli regulovat prasečí populaci. Nebo možná sledovat prasata na sídliště, to by bylo samozřejmě taky super.

Vlků sice po Evropě obecně přibývá, ale taky s nimi přibývá problémů. Chovatelé ovcí nacházejí víc a víc roztrhaných zvířat, zvlášť v horských oblastech, ale zákon stále v odstřelu ohrožených vlků brání. Podobná je situace na Slovensku, kde spousta zemědělců tlačí na zvýšení střeleckých kvót, ale stát to zatím odmítá.

Kdo nakonec spasí Mníšek pod Brdy, to nevíme. Ať už to ale bude kdokoli, musí přijít rychle. Než bude celé město rozryto na prach!