Alena Schiller pořád nebude umět anglicky
Jako sluníčkový liberál i já skoro už cítím tu příjemnou chuť vítězství na jazyku. Samozřejmě nebudu slavit příliš okatě, protože jsem bílý jako stěna a vítězství bílých lidí nikdy nevěstilo nic dobrého, ale i tak se radostně pousměju, že jsme to těm konzervám zase nandali a ženy si snad již brzy budou moci vybrat, jestli chtějí za své jméno koncovku -ová nebo ne.
Abych byl tedy úplně upřímný, jsem hlavně rád proto, že už se tahle věc přestane řešit. Přes všechno mé progresivní cítění už mě po těch letech maličko unavuje poslouchat, jak jsou jmenné koncovky nástrojem patriarchátu z jedné strany a z druhé strany vyčerpávající a nudné lingvistické elaboráty o tom, že -ová je funkčním jazykovým nástrojem, díky kterému můžeme pohodlněji skloňovat, a jak celá tahle věc bude mít katastrofický dopad na naši krásnou řeč, a že jakmile -ová zmizí, tak se rozpadne nejen čeština, ale i národ a pak nás všechny znásilní horda uprchlíků.
Dost! Snad už bude brzy dobojováno, ženy si budou moci vybrat, kolektivně se zjistí, že této možnosti v prvním roce využilo celkem sedm dam a bude po všem. A zatímco budeme všichni kolektivně slavit, jak jsme zase posunuli Česko o kus blíž doopravdy demokratické zemi, gaové a lesby pořád nebudou moci adoptovat děti a transgender osoby se budou dále kastrovat. A vy si teď pravděpodobně říkáte: “Cože, co?!”
WTF?!
Ano. Zatímco vedeme historickou velkobitvu o osud koncovky a pomalu házíme zápalné lahve do bageterií kvůli tomu, že nám někdo v telce není storpocentně sympatický, stát programově sterilizuje oficiálně uznané transgender lidi. Zní to jako nějaká šílená konspirační teorie, ale není. A většina lidí o tom nemá nejmenší tušení.
Víte, v Česku můžete svobodně podstoupit změnu pohlaví. Chirurgicky, hormonálně, obojí, nebo jenom ve svojí hlavě… ale to vám dělá problémy na úřadech, protože vaše občanka pořád hlásí to, co do ni bylo zaneseno původně. A vy sice můžete požádat o úřední změnu pohlaví, ale ta může proběhnout jenom za státem určených podmínek. A jednou z nich je sterilizace.
To sebou samozřejmě nese hrozně moc problémů. Kromě toho, že to zní velice eugenicky, je tady třeba trabl s tím, že pojišťovny platí změnu pohlaví pouze na základě schválení oficiální komise při žádosti o úřední změnu pohlaví. Jinak vás tahle drahá procedura může finančně zruinovat, nehledě na to, že během přeměny jsou lidé vystaveni už tak enormnímu psychickému, fyzickému i finančnímu tlaku, protože se jim špatně shání práce a podobně. A to ani není třeba mluvit o tom, že taková sterilizace může být pro někoho ze zdravotního hlediska nepřípustná.
Samozřejmě, že existují v Česku skupiny, které se s tím pokoušejí něco dělat. Výbor pro sexuální menšiny Úřadu vlády dal dohromady pracovní skupinu, která teď pracuje na způsobech, jak transgender osobám jejich přechod ulehčit. Kromě téhle mamutí obtíže řeší i dílčí věci, které by vás nikdy nenapadly, že budou problém, například zpětné vydání vysokoškolských diplomů na nové jméno.
Já neříkám, že nemůžete mít radost z toho, že konečně v sámošce potkáte Petru Novák, to si klidně skákejte pět metrů vysoko, jenom si nemysleme, že máme splněno a někde v naší společnosti neexistují vážnější problémy. Když se totiž transgender řešil naposled, národ nedokázal vyřešit ani to, jestli jim můžeme dát ještě jedny záchody nebo ne.