Přitom taková blbost
Viry jsou jedna z nejmenších forem života na planetě. A vědci se stále ještě přou, jestli je lze vůbec považovat za klasickou formu života, když se nemůžou rozmnožovat mimo tělo hostitele. O virech toho obecně neví věda tolik, kolik by ráda. A teď příroda přichystala virologům další podivné překvapení.
V uměle vytvořeném jezeře v Brazílii našli vědci amébu, která byla infikována záhadným virem. Je záhadný ze dvou důvodů - jednak je mnohem menší, než viry, které běžně améby napadají, ale hlavně se po prvních testech zjistilo, že virus nepřipomíná nic, co zatím vědci viděli. Devadesát procent jeho DNA, drtivá většina jeho genomu je výzkumníkům naprosto neznámá.
Pohled do neznáma
A to je divné. DNA totiž bývá z nějakých procent dost podobná i mezidruhově. A když říkáme mezidruhově, myslíme hodně mezidruhově. Tak třeba to, že máme osmadevadesát procent společné DNA se šimpanzi, asi víte. Ale víte, že máme šedesát devět procent shodu s ptakopyskem? A padesát s banánem?! A patnáct procent s řepkou! Což je paradoxní, protože s Řepkou mají lidé shodu jenom sedm procent.
Zkrátka nález viru, jehož velkou většinu genomu nikdy nikdo neviděl, jenom ukazuje, jak málo o virech vlastně víme. A dává nám to příležitost se hodně naučit, alespoň to tvrdí Jônatas Abrahão, virolog, který vede výzkum na státní univerzitě v Minas Gerais. Jeho tým dokonce označil objev za “truhlici s pokladem”, pokud si pod pokladem dokážete představit soubor nikdy neviděných biochemických procesů.
Arielvirus
Protože byla améba i s virem vylovena v jezeře, dostal nový obojev jméno Yaravirus. Podle Yiary, mytologické postavy brazislkého folkloru. Ta vychází z pověstí původních amazonských kmenů a je to ten typ legendy, kterou mají všechny kultury na světě. V podstatě je Yiara jihoamerickou verzí sirény nebo mořské panny. Rybí rysy, ale jinak strašně krásná královna vod, která láká námořníky na smrt.
Rozkošné, že?