Svět si dnes připomíná nešťastné 22. výročí teroristických útoků z 11. září v roce 2001. Jedna z největších tragédií americké historie tehdy zasáhla celý svět, který v následujících dnech a týdnech stál pevně po boku amerického lidu. Dokonce i země, které jinak projevovaly vůči Spojeným státům otevřené nepřátelství, daly své rozepře s Amerikou stranou a nabídly těžce zkoušené zemi svou pomoc a slova útěchy…
Šok pro celý svět
Teroristické útoky islamistických radikálů z 11. září 2001, při kterých zahynulo bezmála 3 000 lidí, šokovaly nejen samotné Spojené státy, ale i celý svět. Zatímco se Amerika snažila vzpamatovat z bezprecedentního útoku na své vlastní území, projevovali státníci i obyčejní lidé napříč zeměmi celého světa svá slova útěchy a podpory pro truchlící americký lid. Solidarita, kterou svět s Amerikou v následujících dnech držel, tak byla prakticky jednomyslná. Dokonce i země, které ještě den předtím hlásaly smrt Americe, odhodily své rozpory se zasaženou zemí stranou a rozhodly se Spojeným státům v této těžké chvíli pomoct alespoň slovy a činy útěchy.
Výjimkou tak nebyla ani Severní Korea, která jinak patří (krom krátké politické romance Donalda Trumpa a Kim Čong-una z roku 2018) mezi největší nepřátele Ameriky. Severokorejský tisk o útoku psal poměrně obsáhle, byť v prvním vydání obsahoval text faktickou chybu, kdy bylo uvedeno, že jedno z letadel mělo zasáhnout letní prezidentské sídlo v Camp Davidu. Mluvčí severokorejského ministerstva zahraničí pak přednesl oficiální prohlášení režimu, v němž odsoudil teroristické útoky proti civilistům – přímo pro americkou vládu pak ale Severokorejci slova útěchy nenašli a vedení země radši odsoudilo terorismus jako takový. Již za několik týdnů se ale vše vrátilo zpět do normálu, když vyšlo hned několik článků, které severokorejské veřejnosti vysvětlily, že si Amerika svým chováním o útok vlastně řekla.
Íránský lid stál po boku Američanů
Zatímco se Severní Korea ozvala spíše jen z čisté lidské slušnosti, jiný velký soupeř Ameriky překvapil svým chováním nejednoho amerického diplomata. Írán, který má od islámské revoluce z roku 1979 s Washingtonem jedny z nejnapjatějších vztahů vůbec, na čas zcela odhodil svou ostrou a nevybíravou protiamerickou rétoriku a všemi prostředky se pokusil napadené zemi vyjádřit své sympatie s oběťmi i celým americkým národem.
Dokonce i špičky země se včetně nejvyššího vůdce Alího Chameneího, který jinak Ameriku proklínal při každé příležitosti, postavily bok po boku Spojených států a tvrdě útoky odsoudily – Chameneí dokonce na čas zakázal, aby se na prorežimních pátečních modlitbách skandoval slogan „Smrt Americe“ a namísto toho se věřící modlili za padlé Američany. Prostý íránský lid pak nosil před švýcarskou ambasádu, jež v důsledku neexistence diplomatických vztahů zastupuje i americké zájmy v zemi, svíčky a kytice. Během fotbalového utkání v Teheránu pak fanoušci drželi za padlé Američany minutu ticha. Americké ministerstvo zahraničí v roce 2011 poděkovalo Íránu za projevené sympatie a slíbilo, že Amerika nikdy nezapomene na podporu, kterou jim íránský lid v těžkých dnech poskytl.
Byť se brzy nato vše opět vrátilo do starých kolejí plných diplomatické nenávisti, aspoň na okamžik se svět dokázal spojit tváří v tvář zlu mezinárodního terorismu.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
Jan Fiedler
