Uplynulo 101 let od Tříkrálové deklarace - prvního váhavého kroku k samostatnosti – G.cz
Vyhledávání

Uplynulo 101 let od Tříkrálové deklarace - prvního váhavého kroku k samostatnosti

+ DALŠÍ 1 FOTKA + DALŠÍ 2 FOTKY

Sto jedna let uběhlo od sepsání tzv. Tříkrálové deklarace, která znamenala první krok Československa k nezávislosti na Rakousku-Uhersku. A nejenom krok intelektuálních elit, ale země jako takové. Nikdo ale tenkrát ještě nevnímal nezávislost jako reálnou možnost.

Jan Studnička
Jan Studnička 6.1.2020, 13:17

Nezávislost? Proč jako?

Přestože Masaryk s Benešem lítali za hranicemi od čerta k ďáblu, aby si vyjednali podporu Trojdohody pro vznik samostatného Československa, doma tomu ještě začátkem roku 1917 nebyl nikdo moc nakloněn. Čeští poslanci provolávali loajalitu staré dobré monarchii a lidé se starali hlavně o to, aby bylo co jíst, protože oproti původním plánům se Velká válka velkla už třetím rokem.

Rakousko-Uhersko to taky nemělo v té době úplně jednoduché. Po osmašedesáti letech vlády zemřel František Josef I. a nový císař Karel I. po něm zdědil jeden z nejhorších jobů na světě ještě předtím, než oslavil třicáté narozeniny. Karel v rychlém sledu obnovil zasedání Říšské rady ve Vídni, kde čeští poslanci začali vyjednávat nutnost federalizace Rakouska, zrušil výjimečný stav a vyhlásil vojenskou i všeobecnou amnestii, takže se z basy dostali i členové Maffie. Ne té cool sicilské mafie, ale naší československé intelektuální Maffie, Kramář, Rašín a další…

A tihle národovci pochopitelně začali ihned tlačit na veřejnost a poslance ještě víc.

Z ruské jiskry vzejde plamen

Hlavním faktorem pro to, aby se daly věci v Československu do pohybu, se stalo bolševické vítězství v Rusku. Poté, co Lenin v listopadu dokončil svou říjnovou revoluci, vydal II. všeruský kongres vojenských a dělnických sovětů výzvu světovým národům k uzavření míru.

Rusové proto měli samozřejmě důvod, protože potom, co se odmítli dál účastnit války, ale zároveň odmítli mírový návrh Dohody, Trojspolek dotlačil mohutní ofenzivou frontu až k ruským hranicím.

Nakonec bylo rozhodnuto, že se povedou mírová jednání, a to v Brestu. Rusko navrhovalo, aby bylo právo na sebeurčení národů rozhodnuto lidovým hlasováním, ale vyjednávací delegaci tenkrát za Rakousko-Uhersko vedl Otakar Černín. To byl sice rozený Čech, ale taky aristokrat a zastánce absolutismu, který se proslavil hláškou: “demokracie je svoboda vystupňovaná do idiotství”. Ten samozřejmě lpěl na rakouské politice, že státní příslušnost národů, které nemají samostatnost, musí být řešena ústavou velmoci, ve které žijí.

A navíc monarchie na jednání do Brestu nepozvala ani jednoho českého poslance. Do toho přihoďte hladovějící lidi, kteří nedostávali koncem roku 1917 a začátkem roku 1918 ani jídlo na příděl… a máte tu pár milionů lidí, kteří jsou připraveni dát najevo svůj nesouhlas.

Poslanec vzadu vystrkuje bradu

6. ledna 1918 tak naštvaní čeští poslanci přečetli na Říšské radě Tříkrálovou deklaraci, kterou volali po větší autonomii v rámci rakouského mocnářství. Společně se Slovenskem chtěli být státním útvarem uvnitř monarchie… a v podstatě se mířilo k takovému Rakousku-Uhersku-Československu.

Premiér Ernst Seidler nechal Deklaraci konfiskovat, ale její neoficiální přepisy se šířily mezi lidmi tak dlouho, dokud nebyla přečtena v parlamentu, čímž získala imunitu a konečně ji mohly přetisknout noviny.

Odtud už se nacionalistické nálady šířily rychle… ale nikdo tenkrát ještě nevěděl, jestli budou k něčemu. Západní fronta Spolku totiž dostala ohromné posily z východu, kde už nikdo nemusel držet linii před carským Ruskem a situace nevypadala pro Dohodu vůbec příznivě.

A ani Trojdohoda nebyla úplně přesvědčená, jestli chce rozbít po staletí fungující monarchii. Zkrátka, cesta k samostatnosti měla být ještě dlouhá, ale 6. ledna 1918 se udělal první krok.

Podobné články

Doporučujeme

Další články
Zavřít reklamu