Když jdete s dítětem na hřiště, možná si říkáte, že tam snad budou dneska normální lidi. No, nebudou. Možná ani vy nejste normální. Na dětských hřištích je to všude stejný. Co je svět světem, vždycky se na dětském hřišti dalo narazit na následující typy rodičů.
1. Mámtovpíči rodič
Maminka přišla na hřiště s malým Honzíkem. Jakmile byl Honzík vypuštěn mezi děti, maminka usedá na lavičku a šichta matky pro ni končí.
Zatímco malý Honzík na pískovišti malé Marušce prokousnul nohu, Honzík se směje a Maruška řve jako pavián, maminka Honzíka telefonuje s kamarádkou, aby jí standardně oznámila, že ten její je lempl a nenosí domů skoro žádný prachy.
Malý Honzík záhy shodí malého Matýska z houpačky a Honzíkova maminka vypráví po telefonu zase jiné kamarádce, že ta předešlá kamarádka, se kterou mluvila před chvílí, má nový účes a vypadá jako vačice.
Malý Honzík pokračuje v krasojízdě. Sebral všem dětem na pískovišti hračky a Petříkovi za hurónského smíchu nasypal písek za triko.
Honzíkova maminka nyní hledá na mobilu na internetu číslo na manikérku.
Malý Honzík v pískovišti vykopal díru, do které pohřbil malou Aničku, a teď se směje, zatímco maminka Aničky huláká na Honzíkovu maminku, ať už si doprdele s tím hajzlíkem něco udělá.
Honzíkova maminka začne řvát na maminku Aničky, co si to jako dovoluje a že ona jí do výchovy taky nekecá. Pak jde volat manikérce domluvit si termín.
Zatímco malý Honzík záměrně počúral klouzačku, vyrval ze země houpačku a křičí na batole, že je k ničemu, protože neumí chodit a nikdy chodit nebude, ostatní rodiče dětí podepisují petici za vyhnání Honzíka i jeho matky ze hřiště.
Honzíkova matka zavřela oči a s úsměvem nastavila tvář sluníčku, aby taky do prdele chytla trochu toho bronzu, když už je to léto.
Když malý Honzík začne házet šutry po rodičích, a Honzíkova maminka si čte ve společenském časopise článek, kdy se slavná žena, která nic neumí, rozvádí se slavným mužem, který nic neumí, berou ostatní rodiče louče a vidle a matku i s tím jejím spratkem ženou ze hřiště svinským krokem.
2. Rodič vopruz
Rodič vopruz je ten rodič, který si k vám přisedne a z nějakého důvodu si s vámi začne vykládat o dětech. Ptá se vás, kolik je vašemu dítěti, načež vám prozradí, kolik je jeho dítěti, kam chodí do školky a podobně. Rodič vopruz nechápe, že žádného příčetného člověka cizí děti nezajímají.
3. Rodič voser
Rodič voser je vyšší level rodiče vopruza. Nejen, že si k vám přisedne a začne vyprávět o dítěti, ale navíc začne vyzdvihovat úspěchy jeho dítěte.
Rodič voser: „Vašemu chlapečkovi jsou čtyři?“
Příčetný rodič: „Ano.“
Rodič voser: „Tak to mýmu Petříkovi jsou taky čtyři.“
Příčetný rodič: „To se má.“
Rodič voser: „A umí váš syn počítat?“
Příčetný rodič: „No, to moc ne. Jděte pryč.“
Rodič voser: „To můj Petřík počítá už do stovky.“
Příčetný rodič: „To je šikovnej. A teď si už jděte sednout jinam.“
Rodič voser: „A taky už ho učíme anglicky. To víte, bude se mu to hodit. Už zvládá i předpřítomný čas.“
Příčetný rodič: „Tak to můžete předpřítomně vysmahnout.“
Rodič voser: „Petřík taky umí spoustu básniček. I anglicky. Petříku, pojď tady pánovi ukázat, jak umíš hezky básničky.“
Příčetný rodič: „To snad ani není nutný. Proč jste ještě tady?“
Přichází Petřík: „Zemřela matka, do hrobu dána, siroty po ní zůstaly…“
Příčetný rodič: „Super šikovný. Tak si jdi zase hrát.“
Rodič voser: „A Petřík dokáže i derivovat. Rovnice o dvou neznámých jsou jeho denním chlebem.“
Příčetný rodič: „Čeňku, pojď, jdeme domů. Tady se to nedá. Dneska na to tady inteligenčně nemáme, chlapče.“
4. Ekorodič
Tady budu lehce genderově nekorektní, neboť se jedná výhradně o ženy. Pošahané a přemotivované.
Poznáte je tak, že mají na sobě pončo. Své děti nosí v šátku přes rameno, aby dítě cítilo tlukot jejich srdce. Když je dítěti deset let, vypadá to trochu komicky. O to horší to je, když matka své desetileté dítě začne kojit na houpací pandě.
V jednu chvíli vytáhne z příručního jutového pytle, který má místo kabelky, malý měšec s dobrůtkami, které nabízí samozřejmě i ostatním dětem. Jakmile vaše dítě dostane bio sušenou borovou kůru s příchutí jarního vánku, uvědomí si, že brát si pamlsky od cizích lidí není dobré. Je to výchovné.
Pokud vás ekorodič a jeho ekodítě nějakým způsobem otravují, je snadné se jich zbavit. Stačí zakřičet: „Pozor, blíží se sem dětský lékař s očkovací vakcínou“ a je hotovo. Ekorodič urychleně vrátí své dítě do šátku, sebere látkové pleny, co rozvěsil na prolézačku, aby se proschly, nasedne na koloběžku a odfrčí, co mu síly stačí.
5. Zombie
Nebohý rodič, který je rád, že je rád. Převážně je to zkušený harcovník, který vlastní dva a více kusů, popřípadě jedno extrémně hyperaktivní dítě. Zatímco potomek zombie pobíhá nezničitelně kolem pískoviště, přičemž překročil nadzvukovou rychlost, nebohý zombie rodič na lavičce šálí smrt. Únavou sotva udrží oči otevřené, avšak z jeho počínání je vidět, že to ještě nevzdal. Tedy takhle, on to asi vzdá co nevidět, ale ještě bojuje. Když jeho dítě uhodí jiné dítě, pomalu se sesune na zem a doplazí se na místo incidentu, aby to vyřešil. Cestou sice musí překonat několik mrtviček a mikrospánků, ale jako rodič se zatím drží.
Zombie bývají na hřištích přes noc, protože prostě usnou, anebo bývají často viděni na hřištích bez dětí, neboť jsou tak vyřízení, že děti zapomněli doma a na hřiště došli ze setrvačnosti.
6. Kořalové
Rodiče, kteří chodí na hřiště výhradně a pouze, pokud je v dostupné vzdálenosti hospoda, odkud si nechávají donést „jedno“ chlazené.
Po šesti „jednom“ chlazených se na jejich tváři konečně zaskví radost ze života a zapojují se do her s dětmi. Často netrefí své dítě a hrají si úplně s cizím dítětem anebo dělají paci paci se sloupem od plotu.
Ostatní rodiče častují rodiče kořalu odsuzujícími pohledy, ale někde tam vzadu v hlavě mu tleskají za odvahu a přemýšlí, že by si možná taky dali jedno, protože tohle je fakt řehole.
7. Dohlížeč
Rodič, který je svému dítěti neustále v patách. Dohlíží, aby se při houpání nezranilo, aby nežralo písek a aby si hrálo hezky a podle plánu. Dozoruje jeho sociální interakcím s jinými dětmi a dohlíží, aby se dítě nezranilo. Ostatně tak nějak dohlíží i na ostatní děti.
Díky bohu za dohlížeče, protože díky nim to my ostatní můžeme mít v píči a nechat si donést „jedno“ chlazené.
A TADY tady máte zase typologii dětí na dětském hřišti.