19. listopadu 1945 byl v německém Norimberku zahájen slavný proces s 22 prominentními nacisty přímo zodpovědnými za některé z nejzrůdnějších zločinů druhé světové války. To všichni známe. Víte ale, že na tenhle slavný proces volně navázalo dalších dvanáct?
Prvních 20 máme. Kdo dál?
Pokud máte alespoň trochu přehled o dějinách 20. století, norimberský proces vám jistě něco říká. Ve stručnosti se jedná o soudní proces s dvaadvaceti nacistickými vůdci. Více si o tom můžete přečíst tady. My bychom ale dnes rádi napsali o tom, co přišlo potom. Za hrůzné činy Třetí říše totiž rozhodně neneslo zodpovědnost jen 22 lidí, kterým stál v čele Adolf Hitler. V tzv. následných norimberských procesech, formálně Procesech s válečnými zločinci před norimberskými vojenskými tribunály, proběhlo celkem dvanáct amerických vojenských tribunálů pro válečné zločiny proti vojenským, politickým a ekonomickým představitelům nacistického Německa po druhé světové válce.
Vítězné mocnosti rovnou plánovaly více než jeden soudní proces, ale kvůli narůstajícím sporům mezi nimi, především mezi USA a Sovětským svazem, to nešlo podle původního plánu. A tak Spojenecká kontrolní rada vydala 20. prosince 1945 direktivu číslo 10, kterou zmocnila okupační mocnosti ke stíhání válečných zločinců v okupačních zónách pod jejich správou. A tak ihned po skončení onoho „velkého“ norimberského procesu zahájily americké úřady podle této direktivy další řízení, která proběhla rovněž v Norimberku. Soudci i žalobci byli Američané. Prvním byl tzv. lékařský proces, třetí z těchto procesů vešel ve známost jako proces soudcovský.
Soudce soudí soudce
V tomto procesu před tribunálem stanulo celkem šestnáct nacistických právníků a soudců, z čehož devět za Třetí říše pracovalo přímo na ministerstvu spravedlnosti, ti ostatní předsedali lidovým soudům. Byli tedy zodpovědní za prosazování rasových nacistických zákonů. Jinými slovy posílali na smrt mnohdy nevinné, a to pouze na základě jejich rasy, případně politického přesvědčení. Někteří k tomu navíc byli obviněni ze zločinů proti lidskosti a členství v kriminální organizaci, v tomto případě tedy NSDAP a SS.
Z obžalovaných bylo vinnými nejprve shledáno 10 z nich. Čtyři byli odsouzeni na doživotí a šest dostalo různé počty let za mřížemi. Všichni pochopitelně tvrdili, že jsou nevinní. Některým byly následně tresty sníženy, jeden spáchal sebevraždu.
Celý proces upoutal v 60. letech pozornost amerického režiséra Stanleyho Kramera, který se jím inspiroval a natočil snímek Norimberský proces. Hvězdně obsazený film nejprve propadl jak u kritiky, tak u diváků a studiu Metro-Goldwyn-Mayer se finanční vklad vrátil až prodejem vysílacích práv a o mnoho let později uvedením na videotrh. Snímek přitom ale dostal hned dva Oscary a jeho kopie je dnes uložena v Knihovně Kongresu pro značný společenský, historický a kulturní přínos počinu. Více zajímavostí o tomto kousku zlatého fondu světové kinematografie najdete v galerii tady:
A tady si přečtěte právě o norimberském procesu, který patrně znáte: respektive zjistěte detaily o prominentních nacistech, kteří se díky němu proti své vůli dočkali spravedlnosti.
Podobné články
Martin MikoDoporučujeme
