fb pixel Trump se pokoušel do Bílého domu dostat již v roce 2000: Plánoval zabít Usámu a za viceprezidentku chtěl Oprah – G.cz
Vyhledávání

Trump se pokoušel do Bílého domu dostat již v roce 2000: Plánoval zabít Usámu a za viceprezidentku chtěl Oprah

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Letos uplynulo 21 let od první kandidatury Donalda Trumpa na post amerického prezidenta. Ne, nespletli jsme se o 17 let. Současný nejmocnější muž světa (Putin promine) se do Bílého domu pokoušel dostat již v roce 2000 jako kandidát okrajové Reformní strany. Chaotickou kampaň nakonec ukončil, ale zkušenosti z ní pak chytře využil o pár let později…

Arian Ebrahimi
Arian Ebrahimi Aktualizováno 6.8.2021, 09:39

Sex-symbol Trump s podporou Nixona

Pamatujete si na tu slavnou scénu ze Simpsonových, kde v daleké budoucnosti prezidentka Líza Simpsonová oznamuje svému kabinetu, že zdědila po prezidentu Donaldu Trumpovi značný deficit? I když si můžeme zase namlouvat, že Simpsonovi opět předpověděli budoucnost, skutečnost je ale mnohem jednodušší. Zmíněná epizoda se na televizních obrazovkách poprvé objevila v roce 2000, kdy se jistý realitní magnát jménem Donald Trump skutečně pokusil dostat do Bílého domu. Přestože jeho kandidatura za okrajovou Reformní stranu neměla reálnou šanci na úspěch, vyvolalo Trumpovo politické dobrodružství poměrně velké pozdvižení. Trump v té době byl již několik let jedním z nejslavnějších amerických boháčů. Díky tomuto dobrodružství se scenáristé rozhodli Trumpa zakomponovat do příběhu. Toliko k populárnímu mýtu o předvídání budoucnosti.

Ale zpátky k politice – poprvé se Trump začal zajímat o politiku již v 80. letech, kdy byl synonymem pro slovo „úspěch“ a neustále se objevoval na obalech časopisů jako soudobý sex-symbol – osmdesátky byly hodně ulítlá doba. Nicméně, již v roce 1987 navrhovali někteří republikáni, aby se Trump účastnil prezidentských voleb v roce 1988, což magnáta celkem nadchlo a brzo na to si jako test své volitelnosti koupil celostránkový inzerát v předních amerických denících. Obviňoval zde americké spojence, že fakticky okrádají Spojené státy, které zajišťují jejich obranu, a nedostávají za to nic zpátky. Musíte Trumpovi nechat, že co se týče nerovných výdajů na obranu (viz NATO), je obdivuhodně konzistentní.

Navzdory všeobecné diskuzi, kterou tím vyvolal, se Trump rozhodl nekandidovat v roce 1988, na rozdíl od svého současného soupeře Joea Bidena. Ten se tehdy poprvé (a neúspěšně) pokusil usednout v Bílém domě. Nicméně nezapomněl v talk-show Oprah Winfrey podotknout, že by volby v případě účasti určitě vyhrál – to mu mimochodem potvrdil bývalý prezident Richard Nixon, který po zhlédnutí jednoho Trumpova politického vystoupení Donaldovi poslal nadšený dopis. V něm ho s manželkou ujišťovali, že by z voleb vyšel jako jasný vítěz. Trumpovy politické ambice pak na téměř dekádu utichly.

Štědrá sociální politika a vyhánění přistěhovalců

V roce 1999 se pak začaly objevovat spekulace, že by se Trump mohl opět pokusit o místo v Oválné pracovně. Ke skutečné kandidatuře tehdy Trumpa postrčil bývalý wrestler Jesse Ventura – tomu se podařilo o rok dříve získat křeslo guvernéra státu Minnesota za okrajovou Reformní stranu, což je v americkém systému dvou dominantních stran věc téměř nevídaná. Trump se tedy rozhodl s velkou slávou v říjnu 1999 oznámit v talk-show Larryho Kinga svou kandidaturu za Reformní stranu. Ta přitom vznikla o několik let dříve z podnětu trochu excentrického miliardáře Rosse Perota. Ten byl jedním z mála kandidátů třetí strany v americké historii, jemuž se podařilo v prezidentských volbách získat nezanedbatelný počet hlasů.

Aby podpořil svou kandidaturu, najmul si Trump profesionálního copywritera, který za něj na základě Trumpových poznámek napsal knihu s názvem America We Deserve (Amerika, kterou si zasloužíme). V této knize nastínil základní teze své politiky – Amerika na prvním místě, zastavení imigrace do země a překvapivě zavedení všeobecného zdravotního pojištění či zesílení sociálního systému. Mimochodem, Trump tehdy v knize celkem prorocky vyjádřil své obavy, že v blízké době dojde k velkému teroristickému útoku na americké půdě, a dokonce i zmínil (ne v souvislosti s útokem), že by Amerika měla okamžitě provést atentát na Usámu Bin Ladina. Ten již tehdy pravidelně vyhrožoval Spojeným státům.

„Byla to fakt sranda“

V rámci kampaně pak Trump prosazoval poměrně stejné postoje jako dnes, právě s výjimkou štědré sociální politiky. Dále pak prohlašoval, že by si v případě zvolení do 24 hodin vzal svou tehdejší přítelkyni Melanii, aby tak země nebyla bez oficiální první dámy. Do svého kabinetu by si tehdy chtěl vzít moderátorku Oprah Winfrey jako svou viceprezidentku, což by byla určitě lepší volba než náboženský fanatik Mike Pence. Colina Powella pak plánoval učinit ministrem zahraničí – ten se jím pak skutečně po zvolení George Bushe stal. V projevech se nadšeně vyjadřoval o Ronaldu Reaganovi a tehdejšího prezidenta Billa Clintona (se kterým se tehdy Trump celkem kamarádil) pak označil za skvělého prezidenta, jenž si to trochu pokazil aférou s Monikou Lewinsky. Navzdory Trumpově snaze, aby média brala jeho kandidaturu vážně, si většina Američanů myslela, že se jedná o pouhou reklamu na sebe sama. Průzkumy pak Trumpovi přisuzovali přinejlepším 7% podporu.

Nakonec se Trump rozhodl po necelém půlroce ukončit svou kampaň v únoru 2000, kdy kvůli rozporům v Reformní straně, která se potácela mezi vlažnými podporovateli Trumpa a ultra-konzervativním křídlem kandidáta Pata Buchanana, neměl jistou podporu ani ve vlastní straně. Sám Trump pak se smíchem prohlašoval, že to pro něj byla skvělá životní zkušenost, během které si užil hodně srandy. Nevyloučil ovšem, že se do politiky pokusí proniknout ještě jednou. A vy už teď asi víte, jak to všechno dopadlo.

Podobné články

Doporučujeme

Další články