Geralt z Rivie, Zaklínač, likvidátor monster, mutant a vyděděnec.
Je tuhle fantastickou legendu dnes ještě třeba představovat? Polský autor Andrzej Sapkowski si letos musí opravdu chrochtat blahem. Jeho veledílo si teď prožívá opravdu skvělé časy.
Už minule při pohledu na Bouřkovou sezónu jsme si řekli o tom, že nás tento rok v únoru čeká plnohodnotný Zaklínač v komiksu. Pokud znáte špici polské fantasy jen a pouze z knih – či dokonce i filmu/seriálu –, tak vám jako skalní fanda mohu říct, že tohle není zcela popravdě Geraltovo „poprvé“ v barvách. ‚Odpaněn‘ byl už cca před čtyřmi pěti lety ve dvou komiksových sešitovkách s názvem Zájmy státu, které byly vydány jako doplněk ke druhému hernímu dílu Zaklínač: Vrahové králů.
Od té doby se mi při myšlence na Geralta v komiksu nemístně klepaly ruce (takový ten neovlivnitelný třes, který má každý kuřák na odvikačce, nebo když pijete víc jak tři Redbully denně). Bylo to jen takové polechtání pod bradu všem slintajícím fanouškům – a fungovalo to perfektně.
Rok se sešel s rokem – a máme ho tu. Nakladatelství Crew vydalo první díl zaklínačské série (ano, série!), s názvem Skleněný dům.
Bojíte se? Těšíte? Bouřkovou sezónu máme už za sebou, tak jdeme na další level. Zkusím se u toho vyvarovat nadšeného vytí a vezmeme to pěkně popořadě.
Zaprvé... Skvělá práce vizuálu.
Obálka je z rukou legendárního Mika Mingoli, který neodmyslitelně zpodobnil Hell Boye a také kreslil Solomona Kanea. Zaklínači nesmírně sedí, ovšem kresbu celého jeho komiksu si vzal na práci doposud neznámý Joe Querio, který Mingoliho stylem poměrně ‚zavání‘. Jeho kresba je patřičně temná a akce táhne oči z jednoho okna do druhého, funguje to dobře. Čekala jsem sice trochu více eRkovější kresbu, ale třeba bude větší odvaz v dalším díle.
Za druhé... Autor scénáře – Paul Tobin – si u Geraltových fandů celkem šplhnul.
Dostali jsme, co bylo žádáno – jeden střípek z vědmákových temných dobrodružství. A je to ten Geralt, jakého dobře známe. Temný humor mu rozhodně neschází, nešetří ani silnějším argumentem s mečem v ruce.
Za třetí... Zápletka není špatná, ale nečekejte, že se z ní posadíte na zadek.
Skleněný dům si buduje plíživou, mrazivou atmosféru – zdánlivé zlo, kterému Geralt čelí, opět nebude takové, jak se zprvu zdálo. Skleněný dům příběhem zapadá k povídkám Sapkowského, ale přitom je od časové linie celé knížní série osvobozený, takže s ním může začít i úplný neznalec. To je pecka.
Shrnuto podtrženo...
Jako start série je to velmi dobrý počin. Kniha dostala pěknou brožovanou obálku s klopami – militantní vyznavači pevné vazby budou asi dštít páru, ale já bych za to vydavatele zase nefackovala. Brož zabírá holt méně místa. A já opřímně doufám, že ho budu pro další díly potřebovat. Kdo ví, čeho se příště tvůrci odváží – zkusí malounko porušit zavedený zaklínačův kánon a pustí uzdu fantazii? Já tomu říkám ano. A za Skleněný dům díky. Byl to příjemný, kvalitní návrat k fantasy legendě.
Mrazivého napětí nemáte dost? Tak zkuste webkomiksovou surrealistickou noční můru od Emily Carrol.
A u těchto 10ti komiksů se jen málokdo ubrání slzám.