Protest
Dva dny poté, co se Adolf Hitler stal německým kancléřem, vystoupil Dietrich Bonhoeffer, jeden z přednášejících na berlínské univerzitě, v rozhlase a odsoudil nacistický Fuhrerprinziped. Tedy vůdcovský princip, který byl pouhým synonymem pro diktaturu. Bonhoefferovo vysílání bylo přerušeno dříve, než jej stihl dokončit.
Krátce poté se přestěhoval do Londýna, kde se stal pastorem německého sboru, a zároveň podpořil německé hnutí „Vyznávající církev“, což bylo jakési veřejné prohlášení luteránských a evangelických pastorů a teologů o tom, že se nenechají kooptovat nacistickou vládou pro propagandistické účely.
Dietrich Bonhoeffer
Bonhoeffer se posléze v roce 1935 vrátil do Německa, aby zde již osobně vedl seminář pro Vyznávající církev; vláda jej však v roce 1937 uzavřela. Bonhoefferovy trvalé hlasité námitky proti nacistické politice vedly až k jeho ztrátě svobody a možnosti přednášet a publikovat. Brzy se zapojil do německého hnutí odporu, dokonce i do spiknutí s cílem zavraždit Hitlera.
V dubnu 1943, krátce poté, co se zasnoubil a oženil, byl Bonhoeffer zatčen gestapem. Vyšly najevo důkazy usvědčující ho ze spiknutí s cílem svrhnout vládu, byl postaven před válečný soud a odsouzen k smrti.
Poprava
Ve vězení působil jako poradce a pastor vězňů všech vyznání. Na popraviště byl Dietrich Bonhoeffer odveden 9. dubna roku 1945 za svítání. Odsouzenci se museli kompletně svléci a odejít k šibenici bez oblečení. Místní táborový lékař, který scénu pozoroval, o ní v roce 1955 podal písemné svědectví.
Bonhoeffer, kterého tehdy ještě neznal, působil klidně a soustředěně, rozloučil se se všemi spoluvězni, na popravišti se krátce pomodlil. K šibenici kráčel smířeně a zemřel během několika sekund. Bonhoefferovy Dopisy a spisy z vězení byly vydány posmrtně. Poslední Bonhoefferova slova zněla: „Tohle je konec – pro mne začátek života.“
Zdroj: History, Wikipedia