Sudetoněmecký politik Konrad Henlein (celým jménem Konrad Ernst Eduard Henlein) se narodil 6. května 1898 ve Vratislavicích nad Nisou. Od 1. října 1933 do 16. října 1938 byl předsedou Sudetoněmecké strany (německy Sudetendeutsche Partei, SdP), která byla neformálně označována jako henleinovci.

Henlein vynikal organizačními schopnostmi, k politice se dostal přes tělovýchovu, proto mu bývalo přezdíváno také "učitel tělocviku".

Stoupenec Adolfa Hitlera

Henlein byl velkým stoupencem Adolfa Hitlera. V roce 1937 mu otevřeně přislíbil svou věrnost a loajalitu. Henlein měl především připravit půdu pro rozbití Československa.

Situace eskalovala v polovině září 1938, kdy se představitelé Sudetoněmecké strany pokusili na několika místech Československa za pomoci zbraní o převrat. Ten však byl potlačen a Henlein a další politici uprchli do Německa. Sudetoněmecká strana byla okamžitě postavena mimo zákon.

V Německu se Henlein přičinil k založení tzv. Freikorps (Sudetoněmecký sbor dobrovolníků) a posílal bojovníky do československého pohraničí. Poměrně záhy tu byl pokus o převrat číslo dva.

Henlein se na naše území vrátil po Mnichovské dohodě. Dne 1. října 1938 jej Adolf Hitler jmenoval říšským komisařem pro Sudetoněmecká území.

Smrt Konrada Henleina

Konrad Henlein zemřel 10. května 1945 v zajateckém táboře Plzni. Život se rozhodl ukončit sám. Sklem z rozbitých brýlí si podřezal žíly. Po válce byl Mezinárodním trestním tribunálem v Norimberku označen za válečného zločince.