fb pixel Tajemství krve pražského psychiatra: Jan Janský objevil základní krevní skupiny. Byl však opravdu první? – G.cz
Vyhledávání

Tajemství krve pražského psychiatra: Jan Janský objevil základní krevní skupiny. Byl však opravdu první?

Zdroj: Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=2799650

Je tomu 102 let od smrti jednoho z největších a nejproslulejších českých lékařů. Jan Janský byl uznávaný psychiatr a neurolog, ve světě ovšem proslul jako objevitel velevýznamných čtyř základních krevních skupin. Právě díky Janu Janskému lidé již nemuseli zbytečně umírat na vykrvácení. Krevní skupiny jsou i po oněch 100 letech stále alfou a omegou medicíny a lékařství, jedná se o naprostý základ, na kterém velice často stojí lidské životy. O to pozoruhodnější je skutečnost, že se Janský k revolučnímu objevu dostal náhodou... a vlastně nebyl jediný.

Jan Fiedler
Jan Fiedler Aktualizováno 6.9.2023, 13:41

Psychiatr a soudní znalec

Proslulý lékař Jan Janský se narodil 3. dubna roku 1873 v Praze do rodiny smíchovského mydláře Janského a jeho ženy Marie, rozené Zelenkové. Roku 1892 dokončil Janský smíchovské akademické gymnázium a pokračoval na Lékařskou fakultu české Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze (Univerzita Karlova), kde se věnoval lékařství.

Na univerzitě promoval v roce 1898, načež se stal asistentem profesora Kuffnera. Netrvalo však dlouho a Janský nastoupil do plnohodnotného zaměstnání – jako lékař šel pomáhat na psychiatrickou kliniku v Praze. Janský byl již v té době uznáván jako zdatný psychiatr a pozorovatel, který dokázal správně nalézt jádro problému. To bylo také důvodem, proč se vedle své lékařské činnosti věnoval i soudnímu znalectví, v rámci něhož soudům přispíval svými odbornými posudky.

Jan Janský byl sice uznávaným psychiatrem, neurologem a sérologem, ve světě ovšem proslul revolučním objevem, jenž byl tak trochu mimo jeho obor. Janskému se podařilo při svém výzkumu vztahu mezi duševními poruchami a srážlivostí krve objevit čtyři základní krevní skupiny, které jsou dnes označovány jako 0, A, B a AB. Stalo se tak roku 1907.

Jednalo se o revoluční objev, jenž následně umožnil provádění transfuze krve bez zbytečného a nebezpečného hazardování se životem pacienta – o rozsahu a významnosti svého objevu však Janský neměl tušení. Lékaři se shodují, že vědecká i odborná úroveň Janského práce byla vysoká. Janský si totiž zcela nových teoretických poznatků všiml a zvládl je utřídit do správné klasifikace (tehdy je označil římskými číslicemi jako I., II., III. a IV.). Tím byl však objev dovršen. Janský vše zaznamenal, klasifikoval a dal od „mimooborového tématu“ ruce pryč – šel se opět věnovat výzkumu mozkomíšního moku.

Nejasné prvenství

Pro Čechy je zcela nepochybně bolestivou kapitolou veškeré Janského slávy nejasné prvenství tohoto významného objevu. Vídeňský patolog Karl Landsteiner totiž již v roce 1900 řekl (tedy o 7 let dříve), že „krevní sérum normálního člověka je často schopno shlukovat červené krvinky jiného zdravého jedince“. Svým pokusem se mu podařilo svůj teorém potvrdit, načež prezentoval výsledek svého bádání – Landsteiner objevil existenci tří krevních skupin. Dva roky nato objevili jeho kolegové Decastello a Sturli čtvrtou skupinu, tu nejvzácnější, která v původních Landsteinerových vzorcích chyběla. Landsteiner za svůj významný objev v roce 1930 obdržel Nobelovu cenu.

Ke stejným závěrům však došel v roce 1907 i Janský, kterému se podařilo prokázat existenci všech čtyř základních krevních skupin a provést správnou klasifikaci. Navíc bylo prokázáno, že o Landsteinerovi a jeho práci neměl Janský nejmenší tušení – přeci jen se jednalo o obor, kterému se jako lékař primárně nevěnoval.

Roku 1910 ke stejnému objevu dospěl i Američan W. L. Moss, jenž se o Janského práci dozvěděl až po dokončení své vlastní práce. Co je však důležité – Moss uznal prioritu Janského správné klasifikace, a tak se Janský na určitý čas stal skutečně objevitelem krevních skupin. Roku 1921 uznala Janského prvenství také americká lékařská komise, čímž jej upřednostnila před rakouským lékařem Landsteinerem. Janského systém byl tehdy obecně uznáván a po delší dobu byl jediným podkladem pro zajišťování bezpečné krevní transfuze.

Nobelova cena pro Vídeň

Nakonec byla však všeobecně dána přednost Landsteinerovi, což bylo vyjádřeno také Nobelovou cenou udělenou v roce 1930. V lékařském světě se také vžilo Landsteinerovo značení A, B a C – dnes se místo C uvádí 0. Základní krevní skupiny později ještě doplnila skupina AB, se kterou přišli již zmínění Landsteinerovi kolegové a Jan Janský.

Jan Janský tedy nebyl tím úplně prvním objevitelem krevních skupin, jde ovšem spíše o jakési první místo dělené. Všichni zmínění lékaři totiž pracovali na základě svých poznatků, aniž by tušili, že se někdo podobným výzkumem zabýval nebo zabývá. Nelze však ani hovořit o tom, že by byl Janský s jistotou na druhém místě, neboť to byl právě Janský, který si jako první všiml všech čtyř krevních skupin najednou. A ačkoli se jednalo o problematiku mimo jeho obor, zvládl vše správně zaznamenat a roztřídit. Bezpochyby se však stále jedná o světově uznávaný lékařský výkon. Lékař Jan Janský zemřel 8. září roku 1921 v Černošicích nedaleko Prahy na následky anginy pectoris. Na jeho počest je dobrovolným dárcům krve v České republice a na Slovensku udělována Zlatá medaile prof. MUDr. Jana Janského.

Zdroj: Česká televize

Podobné články

Doporučujeme

Další články