Blíží se Vánoce. A s přicházejícím sněhem a mrazem bohužel přichází i éra vybírání vánočních dárků. Ovšem ne každý dar je vděčný dar, takže tady je pět tipů, co si radši o letošních Vánocích odpustit, jestli je chcete strávit v klidu a míru.
1. Hrneček
Není většího zoufalství, než když strháváte vánoční papír z balíčku, nadšením se vám chvějí ruce a jste si jista, že je to váš vysněný parfém, jehož obrázek jste i se značkou, cenou a mapou se zakroužkovanou parfumérií nechávala už tři měsíce nenápadně ležet všude po bytě. A pak … hrneček. Víš co zlato, na kafe. Protože jich doma máme asi jenom tři tisíce.
Neznám nikoho, kdo by tváří tvář takovému daru nepocítil nutkání rozdupat ho i s dárcem na prach.
2. Smradlavý parfémy
Nikdy bych si neodvážila říkat, že věci, co nevoní mně, nevoní. Ale existuje prostě sorta parfému, u kterých se můžeme objektivně shodnout, že se o žádný požitek smyslů nejedná (tedy v případě, že si neužíváte zápach levného chemického alkoholu).
Existují ale lidi, kteří si myslí, že to je prostě všechno to samý. Jo, chtěla jste Channel 5 a těšila se? No? Ale tohle je přece taky voňavka, ne? Tak co, vždyť je to všechno stejný. Navíc v týhle plavou pravý okvětní plátky růže (referuje směrem k podivným šedým chuchvalcům uvnitř). Takže: Prosím ne.
3. Hnusný oblečení
Tohle je prakticky jako bod dva. Když tomu nerozumíš, tak to prostě nekupuj. To, že se to líbí i tvýmu čtrnáctiletýmu bráchovi, taky není důvod.
Jo, přijde ti, že by se mi hodily hadí legíny? A že si nevěděl, co to vlastně je, ale už jsi byl unavenej a chtěl si domů? To neva čumáčku. Já jsem tvůj dárek vybírala asi jenom dvě stě let, takže v pohodě.
4. Věci s nápisem
„Pro mojí sexy prdelku“ na hrnečku. „Můj majetek!“ na spodním prádle. „Mám skvělého přítele“ na tričku.
Proč? Proč by někdo něco takovýho vyráběl a proč by to někdo soudný kupoval? A když už teda máte potřebu to zakoupit, tak to klidně kupte, ale darujte to svému úhlavnímu nepříteli jako pomstu!
5. Pozvání do restaurací, který znáš jenom z netu
Pozvání do krásných restaurací se meze nekladou. Nikdy. Kdyby mě někdo vzal do vinařství Salabka a nechal mě bez vyčítavých pohledů vypít celou láhev jejich vína, možná bych mu odpustila i následný dar-hrneček.
Co ale nepotěší, je pozvání do bezejmenných restaurací v bezejmenných čtvrtích, ideálně ještě v bezejmenných městech (ať je to i s výletem). Jojo, na netu psali, že je to tu bezva. Tak se bav a žádný stížnosti. Jardovo manželce se tu taky předminulej rok líbilo. Dík Jardo. Fakt dík.
Podobné články
Doporučujeme
Martin Miko
