Všechny soutěže Miss po celém světě ve strachu před pokutou, vězením a lynčováním narychlo ruší své konkurzy a již vybrané mladé slečny vypouštějí raději zpět do přírody.
„Žijeme v moderním světě. Ve světě, kde není místo na to rozlišovat lidi podle pohlaví. Všichni jsme si rovni. Nechápu proto, proč by měly existovat ženské soutěže krásy. Tím totiž dáváme signál, že jediná přednost ženy je být krásnou. Že se k ničemu jinému nehodí. Dnešní ženy došly velmi daleko. Je proto kontraproduktivní zaměřovat se na jejich vzhled. Náš úřad proto navrhuje odstartovat ženské soutěže v matematice,“ vysvětlovala místopředsedkyně rady pro rovnost pohlaví, padesátiletá slečna Evelin Grubber, která má kotlety a srostlé obočí.
Společnost je díky tomuto usnesení rozdělena na dva tábory. Zatímco korunkářský průmysl krachuje, lidé jsou bez práce a profesionální hokejisté a fotbalisté po celém světě drží protestní hladovky, protože od teď nebudou vědět, se kterou ženou chodit, když jsou zrušené soutěže krásy, feministky, emancipované ženy a podrobení muži jásají.
„Je to krok správným směrem. Konečně nebude žena chápána jen jako objekt pro ukojení mužského chtíče. Ve 21. století se nepřísluší, aby bylo ženské tělo i ženský vzhled obdivován, bodován a posuzován. Vypadá to, že pomalu ale jistě se ten mužský šovinistický svět hroutí a my ženy se dereme dopředu. Těším se na den, kdy se lidé nebudou dělit podle pohlaví, ale podle svých opravdových schopností a dovedností. Já například umím vařit,“ pochlubila se paní Veronika, členka protestního hnutí „Všechna mužská varlata patří ven za vrata", která je otcem svých dvou dětí a ve volném čase luští sudoku.
„Jak si teď vezmu bohatého podnikatele?“ strachovala se dvacetiletá slečna Monika K., která si plánovala, že až vyhraje nějakou soutěž krásy, padne do náruče bohatému muži s vilou a vlastní jachtou.
„Je to spiknutí ošklivých žen, které se mstí světu za svou ohyzdnost. Jim nic jiného nezbývá, než se pokusit zničit sny nás hezkých holek a stáhnout nás na svou úroveň. Co teď budu bez soutěží dělat? Já nic jiného neumím, než být krásná,“ rozbrečela se slečna Monika K. při myšlence na svou nejistou budoucnost.
Bohužel pro slečnu Moniku žijeme ve světě, kde hrstka nejhlučnějších arbitrů morálky a korektnosti ví přesně, jak má tento svět vypadat a protože nemají nic lepšího na práci, řeší nesmysly a diktují nám, co je správné a co správné není. Pradávná teze, že muži jsou silní a ženy jsou krásné, již přestává platit. Nyní jsou muži šovinisté a ženy mohou být všechno, co si přejí. Kromě tedy krásné. To je zakázáno.
Zrušení soutěže krásy jistě zasáhlo spoustu zainteresovaných lidí a potěšilo hrstku bojovníků za rovnoprávnost, ale běžného člověka to nikterak nelimitovalo.
„Soutěže krásy? To ještě existuje? To ještě někoho zajímá? Vždyť všechny ty holky jsou úplně stejný. To není nic pro mě. A že to zakázali? Tak porno na internetu pořád běží, takže já jsem v pohodě,“ zhodnotil situaci pan Miroslav Čížek, který udeřil hřebíček na hlavičku. Na druhou stranu Světová rada pro rovnost pohlaví se teprve rozehřívá a podle všeho to vypadá, že hodlá přitvrdit. Je tedy možné, že se dočkáme absolutní rovnosti pohlaví, ať už to znamená cokoliv.
A tady jsou tři důkazy, že ženská emancipace může zničit tento svět.