A zas ten podivný květen! S jarem jsme jako diví po tzv. lásce, tedy po souložení, líbání, držení se za ruce, zamilovaném hledění do očí, vzájemném olizování pohlavních orgánů a dalších aktivitách a prožitcích, které si pod pod slovem “láska” můžete představit. V květnu po tom jdeme jako husa po flusu.

sunsetlovers1.jpg

Strašné! (Foto: https://i0.wp.com/)

Jenže jsme bohužel nepoučitelní. Každý člověk dělá chyby, ale jen blbec chyby opakuje. Když za plotem pobíhá pes, vy si ho chcete pohladit a ten pes vás kousne, příště už ruku skrz plot nestrkáte. Když kolegovi v práci vyprávíte nějakou tajnost a on ji všude rozkecá, příště už mu nic neřeknete. Ale pokud jde o tzv. lásku, chováme se jako blbci a chyby opakujeme pořád dokola.

Samsára – koloběh zmaru

Každá květnová láska zákonitě končí špatně. Přestanete si rozumnět, přestanete se vídat, rozhádáte se a rozejdete se. Jde jen o to, jestli to bude trvat měsíc nebo do příštího května. A nebo, což je ještě horší, vedle sebe celé roky žijete jako dva cizí lidi jen proto, že jste si kdysi pořídili společné děti, společnou hypotéku a společné vzpomínky. Nic jiného společného už sice nemáte, ale oba se bojíte samoty. Hrůza!

samsara.jpg

Samsára je putování lidské duše koloběhem převtělování na základě karmického zákona skutkové odplaty (Foto: http://www.conte-et-legende.fr)

Že doživotní láska neexistuje všichni moc dobře víme už z vlastní zkušenosti. Prožili jsme postupnou řadu lásek a zklamání, ze které by si inteligentní člověk odvodil, že přístě to musí nutně dopadnout zase špatně. A taky to zákonitě špatně zase dopadne. Jenže teď na jaře nám haraší nejen v hlavě, ale i v kalhotech a pod sukní. Vrháme se do dalších lásek a netušíme, že je to jen koloběh zmaru – indická samsára. Tedy nekonečný příběh, ve kterém stále znovu a znovu vítězí Nicota.

Komenský to věděl!

obr1364426115images_10.jpg.png

...skákal z okna na ženský. Vždycky skočil na ženskou, udělal z ní Komenskou. Jednou přišel Neruda, zfackoval ho do ruda! (Foto: http://www.conte-et-legende.fr)

Až proto zase někde v parku potkáte dva ocumlávající se jedince, dejte jim přátelskou radu: „Nevíte, do čeho se řítíte!“, varujte je. „Vzpamatujte se, dokud je čas! Láska vede k neblahým koncům včetně zklamání, vyčítavých SMS, modřinám, rozvodovému soudu a někdy i ke kuchyňskému noži v břiše. Vzpamatujte se, dokud je čas a jděte každý svou cestou. A vy, mladý pane, vzpomeňte návodu velkého učitele národů Jana Amose Komenského: ‘Lepší než za ženštinami hampejznými se píditi jest plodníkem svým dvakrát týdně řádně zatřásti.’“