7 komiksů, které perfektně vysvětlují rozdíl mezi znásilněním a souhlasem

„Neměli bychom už ženám nadále vysvětlovat, jak se chovat, aby předešly znásilnění“

Ženy bychom měli už ušetřit všeho toho poučování - naopak měli bychom mluvit s muži, aby si přestali násilím vymáhat to, na co nemají právo. Začít s nimi diskutovat a předejít takovým skutkům, řekla před lety při jedné liveshow komentátorka, spisovatelka a politická analitička z USA, Zerlina Maxwell. Dokážete si asi představit, že jejímu vyjádření se dostalo ‚zasloužené reakce‘ – od té doby ji obtěžují anonymové výhružkami smrtí a zmrzačením. Přitom Zerlina řekla věc, která je v 21. století celkem logickým řešením.

Pokud chceme společnost poučit o tom, že znásilnění není něco, co si může násilník jednoduše obhájit, nesmíme vinu svalovat na oběti, ale právě na násilníky. Problémem není to, že ženy se nemohou bránit znásilnění (že nosí krátké minisukně, občas se opijí v baru nebo důvěřují někomu, koho považují za důvěryhodného kamaráda), ale to, že jsou druzí (většinou logicky muži) schopni je znásilnit.

Že se rozhodla odhalit mýtus o tom, na kom leží vina znásilnění, stálo Zerlinu Maxwell mnoho pevných nervů, které se po jejím prohlášení musely porvat s mnoha nelibými reakcemi – obzvláště v Americe, kde ještě dnes, v 21. století, hraje svou roli barva její kůže.

Žijeme ve světě, kde se komentátorkám hrozí smrtí za to, že řekly zjevnou pravdu. Dívkám, které chtějí chodit do školy, se pálí kulky do týla a ženy všeobecně jsou považovány za viníky, když se na nich někdo dopustí sexuálního násilí. Proto v tomto duchu na blogu ilustrátorky Alli Kirkham vzniklo pár komiksů z běžného života, které extrémně jednoduše vysvětlují, kde se nachází ona pomyslná hranice.

Co na to říct, jsou geniální.

A TADY máte 8 politický nekorektních, sprostých a nemorálních komiksů.


Komentáře

Doporučeno pro vás