Podívejte se na smutnou scénu, která se naskytla několika Norům v přírodním parku Hardangervidda. Blesk tam hodil do země tak nešťastně, že se stal osudným obřímu stádu sobů. Těm příliš nepomohlo ani to, že jde o extrémně společenská zvířata, která se drží blízko u sebe. Naopak, právě kvůli tomu jich zemřelo tolik. Výzkumníci, kteří na místo po ohlášení dorazili, napočítali mrtvých chudáků přesně 323, z toho sedmdesát sobích telat.

Jak a proč k tomu vlastně došlo? Je to jen děsivá náhoda, nebo se jedná o jev častější, akorát že o něm příliš neslyšíme, protože se to s ním má podobně jako s tou filozofickou otázkou o stromu padajícím v lese za nepřítomnosti svědků?

Obvykle slýcháme zprávy o tom, jak blesk zasáhl člověka, jenomže je vědecky dokázáno a očitými svědky potvrzeno, že blesk může zabít prakticky jakékoli zvíře, třeba tuleně, žirafu nebo slona. A nezabíjí jen jednotlivce, ale v případě stádních zvířat i vícero jedinců najednou. Číslo 323 je jistě vysoké, není to však rekord (jakkoli je poněkud sadistické si na rekordy v tomhle případě hrát). V létě roku 1918 zabil blesk v horách v americkém Utahu stádo čítající 654 ovcí.

profimedia-0285290439.jpg

Letos 17. května zabil blesk dva nosorožce v džungli u indického Jalpaiguri. Zaregistrovali jste na jaře tuhle smutnou zprávu, nebo se o tom dozvídáte až teď? (Foto: Profimedia.cz)

Nejde jen o to, že stádní zvířata se drží pohromadě. V případě deště nebo bouřky se navíc mají tendenci někam schovat, ideálně pod velký strom – a ten zase přitahuje blesky. Když blesk udeří do země, rozeběhne se elektrická energie po jejím povrchu. Blesk tedy nemusí udeřit jen přímo do vás, daleko častěji dochází k zasažení právě ‚povrchovými‘ proudy. A ty mohou být smrtelné až do vzdálenosti několika desítek metrů.

lightning3.jpg

U lidí vstoupí proud do těla jednou nohou a opustí jej druhou, u zvířat máte ale čtyři nohy a tělo blíže zemi. To, co zabíjí, je proud ‚cestující‘ byť třeba jen kratičkou chvíli nervovým systémem těla – pokud se dostane až k srdci, dojde k jeho zástavě.

V přírodě se to zřejmě odehrává častěji, než si myslíme, protože takto uhynulá zvířata v divočině zmizí díky mrchožroutům dřív, než je má šanci objevit člověk a určit (například podle typických rozvětvených spálenin na kůži), že se jednalo o zásah bleskem.

profimedia-0289119885.jpg

V polské vesnici Perzyn zabil blesk 23 lidí během křtu. V roce 1676. (Foto: Profimedia.cz)

Co se týče lidí, existují pochopitelně přesnější statistiky – podíváme-li se zpětně do třicátých let minulého století, zjistíme, že u nás takto zemřelo každý rok až několik desítek lidí, dnes jsou to ročně už jen ojedinělé případy.

A ještě si přečtěte svědectví člověka, do kterého na golfu udeřil blesk.