Hlava pravděpodobně největšího sériového vraha na našem území je uložena v plzeňském Ústavu soudního lékařství. Hubert Pilčík byl usvědčen z pěti vražd, nejspíš jich však spáchal mnohem více. Po roce 1948 působil jako převaděč. Místo za železnou oponu však převáděl lidi přes hranici mezi životem a smrtí.
Obchodník s falešnou nadějí
Nejspíš největší zabiják v našich novodobých dějinách těžil z touhy lidí, kteří chtěli po únoru 1948 prchnout na svobodu. Slíbil, že je převede přes kopečky, místo toho je zavlekl na odlehlé místo, kde je zabil a okradl.
Přitom působil na první pohled jako hodný strýček, kdo ho znal, nemohl o něm říci nic špatného. A ještě chtěl pomáhat lidem dostat se ze spárů totalitního režimu. Bohužel ale nadobro. O jeho zločinech věděla pouze jeho o 11 let mladší manželka Antonie, která se jej však bála, a proto jej neudala na policii. Sama se na zločinech podílet neměla.
Hubert Pilčík se narodil roku 1891 v Novém Hrozenkově, později pak bydlel v Senci a pracoval u Škodových závodů v Plzni jako zámečník. Že vede dvojí život, se zjistilo po jeho zadržení. Při domovní prohlídce byl nalezen obstojný zbrojní arzenál a spousta předmětů, které nakradl, ať už lidem, které měl převést přes hranice nebo po sousedství.
Přes hranice měl například převést Emanuela Balleyho a jeho dceru Renatu. Na začátku března 1951 byly po požáru hájenky Lipovka poblíž Plzně nalezeny ohořelé ostatky neznámého muže. Pitva prokázala, že muž uhořel zaživa. Totožnost tohoto muže byla odhalena až při pozdějším vyšetřování. Pilčík uvedl, že Balleyho omráčil a následně polil motorovým olejem a zapálil. Omráčil i jeho dceru Renatu, tu pak následně uškrtil a zahrabal v lesní pískovně, kde její ostatky nalezly 20. července 1951 děti, které tam šly pro písek.
Emanuel Balley i jeho dcera už byli od března toho roku pohřešovaní. Ze světa zmizela také dcera Renaty, dvanáctiletá Daniela. Všichni tři měli původně v plánu emigrovat.
Dívku Danielu držel Pilčík v kozím chlívku, kde si na ní vybíjel své zvrácené sexuální choutky. Byla spoutaná a uvězněná v mučicím postroji, který Pilčík zhotovil na míru. Na hlavě měla bednu s dvojitými stěnami, přes které nebyl slyšet zoufalý křik znásilňované dívky. Kromě toho ji Pilčík nutil psát dopisy příbuzným, že všichni dorazili v pořádku do Bavorska.
K Pilčíkovi dovedla vyšetřovatele jedna z příbuzných Balleyových, která původně chtěla také emigrovat, ale kvůli počasí a dalším okolnostem svůj odchod z vlasti odložila. Právě jí byly adresované dopisy, které psala 12letá Daniela. Nejprve se obávala, že policisté vyšetřují ilegální přechod hranic, když se dozvěděla krutou pravdu, že dopisy z Bavorska jsou podvrh, řekla vyšetřovatelům, že jí je nosí právě Pilčík.
A pak už šlo vše rychle. Policejní akce, jejímž cílem bylo zatknout vraha Pilčíka, se uskutečnila 6. září 1951. Při domovní prohlídce se podařilo najít mnoho důkazního materiálu, který Pilčíka spojoval s dalšími vraždami. Vyšetřovatelům se také podařilo najít živou, ale hodně podvyživenou Danielu. Tu měl v úmyslu zabít až později.
Usvědčený Pilčík s policií nespolupracoval, zapíral a přiznával se k vraždám lidí, kteří ještě žili. Nakonec se mu podařilo přičíst na vrub pět vražd. Zůstávala však stále velká spousta nezvěstných lidí, které se najít nepodařilo.
Navíc vyšetřovatelé neměli moc času na Pilčíkův výslech. Krátce po zatčení, dne 9. září 1951, totiž spáchal ve své cele sebevraždu. Svůj život ukončil prostřednictvím dvou svázaných kapesníků, velkou diskuzi vyvolala skutečnost, že je měl k dispozici.
Případ Huberta Pilčíka byl inspirací pro tvůrce epizody Bestie seriálu 30 případů majora Zemana. Jeho případem je také inspirována kniha Vězněná spisovatele Pavla Renčína.
A zde si můžete přečíst o brutálním násilníkovi z internátu: Spartakiádní vrah dostal za 3 vraždy pouhých 10 let, před provazem ho zachránil věk.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
Komerční článek
Jan Fiedler
