Smolný den na nádraží Montparnasse: Příběh jedoucího vlaku a novinového stánku propojila proslulá železniční nehoda – G.cz
Vyhledávání

Smolný den na nádraží Montparnasse: Příběh jedoucího vlaku a novinového stánku propojila proslulá železniční nehoda

+ DALŠÍ 1 FOTKA + DALŠÍ 2 FOTKY

Někdy se prostě nedaří a přijde den blbec. Na vlastní kůži se o tom přesvědčila železniční společnost Chemins de fer de l’Ouest a pracovníci na nádraží v Montparnasse, kde před 125 lety došlo k podivuhodné a zároveň legendární vlakové nehodě. Jeden z vlaků tehdy nezastavil na správném místě a projel skleněnou stěnou budovy, ze které poté ocelový kolos čtyři dny doslova visel.

Jan Fiedler
Jan Fiedler 22.10.2020, 16:05

Legendární fotografie železničního neštěstí

Fotografie vlaku čouhajícího z nádražní budovy je proslulá, stejně jako například fotografie několik dělníků sedících o pauze při stavbě mrakodrapu na jednom z trámů. Fotografie této železniční nehody je nepochybně zajímavá, co ale někoho vede k tomu, pověsit si ji v obýváku?

Vzhledem ke své proslulosti se dnes již nejedná o originální snímek, navíc při události zachycené na fotce došlo k úmrtí člověka a zranění několika dalších lidí. Uvažujete-li například o koupi kopie tohoto legendárního snímku, bude vás jistě zajímat příběh, který za ním stojí. Nebo by alespoň zajímat měl, aby vám nakonec nepřinesl třeba smůlu. 22. říjen roku 1895 byl na nádraží Montparnasse dnem smolným, hlavně pro ženu, která ten den přišla o život.

V Čechách dochází k železničnímu neštěstí prakticky každý den, České dráhy by mohly vyprávět. Vykolejený vlak či kolize dvou protijedoucích vlakových souprav ovšem nenabízí tak ojedinělý pohled a příběh, jako nehoda na nádraží v Montparnasse před 125 lety.

22. říjen na nádraží Montparnasse

Onen „nešťastný“ vlak vezoucí kromě lidí i pořádné množství smůly vyrazil dne 22. října roku 1895 v 8:45 z Granville. Jak už to tak u vlaků bývá, během jízdy došlo k přibližně desetiminutovému zpoždění. Celý ocelový kolos byl tažen lokomotivou č. 721 Typ 120 a skládal se ze dvou zavazadlových vozů, jednoho poštovního vozu a následných osmi vozů osobních. Poslední vůz byl také určen k uskladnění zavazadel.

Vlak ten den převážel 131 cestujících, za jejichž včasné „doručení“ do cílové stanice ručilo pět členů posádky včetně strojvedoucího Guillaume-Marie Pellerina, jenž pracoval na této pozici necelých dvacet let. Vlak měl původně dorazit na nádraží v čase 15:55, nebýt zmíněného zpoždění. Na moment nechme příběh vlaku stranou a podívejme se ještě na jeden příběh. Na příběh, který zpočátku nebude mít s vlakem co dočinění, nebude s ním souviset a přece hříčka osudu tyto dvě příběhové větve promotala dohromady.

Příběh novinového stánku

Tento příběh se bude točit kolem jedné z nejobyčejnějších a nejběžnějších věcí. Půjde totiž o noviny. Noviny hrály v 19. století pochopitelně mnohem větší roli, než jakou hrají dnes. Dnes si stačí otevřít mobil, dvakrát klepnout prstem na displej a máte všechny noviny světa před očima. Dříve byl tento proces o něco delší, jelikož jste si museli pro noviny dojít třeba na stánek.

Jedním z občanů žijících v jižní části Paříže poblíž nádraží Montparnasse byl také Francouz Aguilard. A právě Aguilard vlastnil novinový stánek, ve kterém denně prodával noviny. Byla to rutinní práce, ráno přijít na stánek a prodávat noviny, následně sehnat večerní novinové vydání a znovu se přesunout na stánek k prodeji. Aguilardův stánek stál přímo u budovy nádraží Montparnasse. Teď zase na chvíli opusťme svět novin a vraťme se k železničnímu neštěstí.

Zpoždění

Jak už víme, vlak během jízdy nabral zpoždění. A jak už to tak většinou bývá, vlaky se zpoždění snaží mezi zastávkami, kde to je možné, dohnat. I vlak jedoucí z Granville do Montparnasse se pokusil desetiminutové zpoždění stáhnout, což bylo nakonec příčinnou nehody. Vlak vjel na stanici ve vyšší rychlosti mezi 40 až 60 km/h. Strojvedoucí se rozhodl využít záchrannou samočinnou tlakovzdušnou brzdu Westinghouse, která však naneštěstí všech byla odpojena, aby se šetřily brzdové destičky. Pellerin musel tedy použít základní brzdu lokomotivy a také mechanickou ruční brzdu ve vozech.

K tomuto procesu ale došlo již na poslední chvíli a vlak měl v zastávce příliš vysokou rychlost. Vlaková souprava projela třicetimetrovou vlakovou zastávkou a zarážedlem koleje, přičemž v 16:00 (tedy stále s pětiminutovým zpožděním) prorazila parní lokomotiva vlaku skleněnou stěnu nádraží a vyjela z něj ven, kde zůstala viset z budovy. Těsně minula projíždějící tramvaj.

Následky

Následky nehody byly nešťastné, nejednalo se ovšem o masakr s desítkami mrtvých. Strojvedoucí Pellerin společně s topičem seskočili z lokomotivy ještě předtím, než projela zdí ven z nádraží. Mezi cestujícími a posádkou vlaku bylo pět vážně zraněných osob. Při nehodě také zemřela jedna žena, která ovšem nebyla cestujícím vlaku. Vzpomínáte si na příběh Aguilarda a jeho novinového stánku?

Aguilardova manželka Marie-Augustine Aguilard ten den zrovna zaskakovala za svého manžela, který odešel ze stánku pro večerní novinové vydání. V poklidu prodávala noviny, dokonce ani nepřišla do kontaktu s lokomotivou, která se vyřítila ze skleněné stěny nad novinovým stánkem, přesto ji tento záskok stál život. Aguilard totiž zasáhl kus padajícího zdiva, který se odlomil při průjezdu vlaku stěnou. A bohužel ji zasáhl smrtelně. Lokomotiva zůstala prakticky nepoškozená a z nádražní budovy visela další čtyři dny, než se ji podařilo vyprostit. Strojvůdce Pellerin a konduktor Mariette byli v souvislosti s nehodou postavení před soud. Pellerin zaplatil pokutu ve výši 50 franků a odseděl si ve vězení dva měsíce, Mariette zaplatil poloviční sazbu. Železniční společnost, která vlastnila vlak a byla tedy za nehodu částečně zodpovědná, zaplatila Aguilard pohřeb a jejím dvěma dětem důchod. Pro někoho skončila nehoda pokutou a pro někoho smrtí. Zvláštní osudy dvou rozdílných a zdánlivě nesouvisejících příběhů.

Podobné články

Doporučujeme

Další články